"Současná pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu potvrzují, že skvrna má napříč méně než 16 500 kilometrů, což je nejmenší naměřený průměr," uvedla astronomka Amy Simonová z Goddardova střediska vesmírných letů v americkém Marylandu.

Skvrna, která je v centru temně rudá a na okrajích přechází do oranžové, světle žluté a bílé, také mění svůj tvar. Je kulatější než dříve, protože se zmenšuje jen její větší rozměr, ten druhý se téměř nemění.

Také se stále hůře pozoruje, protože bledne a je méně patrná vedle okolních mračen.

Když kolem Jupitera v letech 1979 a 1980 prolétly americké sondy Voyager, měřila skvrna cca 23 000 kilometrů. Na konci 19. století přitom pozorovatelé odhadovali její větší rozměr na 41 000 kilometrů.

Planeta Jupiter s charakteristickou skvrnou

Planeta Jupiter s charakteristickou skvrnou

FOTO: Profimedia.cz

Vědci si nejsou jistí, proč se skvrna zmenšuje.

"Je patrné, že do bouře pronikají velmi malé víry. Ty mohou být odpovědné za urychlení změn zásahem do vnitřní dynamiky," soudí Amy Simonová. Víry ji mohou připravovat o energii.

Simonová se pokouší zjistit, k jakým jevům dochází v atmosféře Jupiteru, že se skvrna zmenšuje. Rudá skvrna je však stále největší anticyklónou ve Sluneční soustavě s větry o rychlosti několika set kilometrů za hodinu.