Dvacetiletou ženu hospitalizovali letos v květnu s plicní infekcí. Lékaři ji léčili přípravkem Tamiflu a antibiotiky a po léčbě ji propustili domů. [celá zpráva]

Jeden z výtěrů z krku pacientky však rutinně poslali do tchajwanského Centra pro kontrolu nemocí k dodatečnému upřesnění původce choroby. Odborníci při rozboru vzorku objevili kmen notoricky známé ptačí chřipky H6N1, který je běžný u kuřat a další drůbeže na ostrově. U několika přátel a příbuzných, kteří ženu během nemoci navštívili, se projevily příznaky chřipkového onemocnění, následné kontroly ale u nich kmen H6N1 neobjevily.

Pacientka se živila jako prodavačka v lahůdkářství a do styku s živými ptáky údajně nepřicházela, v sousedství jejího bydliště ale lidé chovají kachny, husy a slepice. Cesta, jak se do jejího organismu ptačí chřipkový virus dostal, zatím nebyla identifikována.

Co vyvolává chřipky
Chřipku způsobuje tzv. RNA virus z čeledi Orthomyxoviridae. Typ A infikuje ptáky a výjimečně i savce, typ C je nebezpečný pro lidi a prasata a typ B postihuje výhradně ­lidi.
Skupina A je schopna největších mutací a je příčinou epidemií i pandemií, viry všech skupin ale při napadení společného hostitele dokážou rekombinací vytvořit zcela nový virus s jinými vlastnostmi.
Písmena H a N v pojmenování jednotlivých kmenů viru ­odpovídají podtypu kapsidových proteinů hemaglututininu a neuraminidázy, které jsou základní pro životní cyklus ­viru­.

Server BBC ke studii poznamenal, že nemusí jít o první případ nákazy člověka tímto kmenem ptačí chřipky, protože teprve v posledních letech se provádějí přesné detailní rozbory.

„Je to opravdu jedinečný první případ, nebo jen první, který jsme odhalili?“ postavila otázku rizika pandemií viroložka Wendy Barclayová z londýnské University College.

Nebezpečí číhá v mutacích

Skupina virů ptačí chřipky je veterinární vědě známa řadu let, lidská medicína je pozorně sleduje od roku 1996, kdy se v Číně objevily první případy napadení člověka ptačím virem kmene H5N1.Ten už má na svědomí životy více než 600 lidí, zejména v Asii. Jako potenciálně nebezpečnými se ukázaly být i další kmeny ptačí chřipky, naposledy letos na jaře v Číně identifikovaný H7N4.

Dosud ale nebyla zaznamenána žádná mutace kmenů ptačí chřipky, která by se snadno šířila navzájem mezi lidmi. Některé kmeny chřipky jsou ale vysoce mutantní a postihují jak zvířata, tak lidi. Tchajwanští vědci jako příklad připomenuli tzv. prasečí chřipku H1N1, která v roce 2009 nakazila na celém světě kolem 50 miliónů lidí, z nichž asi deset tisíc ­zemřelo.