Na řece Urjup na hranicí Krasnojarského kraje a Kemerovské oblasti mezinárodní tým odborníků našel 28 vzorků, z nichž sestavil trojrozměrný obraz čtyřnohých organismů na vývojovém pomezí mezi rybami a obojživelníky žijícími na pevnině. Během výzkumu bylo nalezeno dalších 300 úlomků, které se nyní zkoumají.

Vědci dospěli k názoru, že našli pozůstatky dosud neznámého tvora. „Nad jeho pojmenováním se teď zamýšlíme,” řekl novinářům ruský paleontolog Jaroslav Gutak. Dosud se našly lokality, kde obratlovci poprvé opustili moře,  jen v Evropě a v Severní Americe.

Sibiř zůstala zatím stranou zájmu vědců, kteří nyní zkoumají, zda se zde neznámí tvorové přirozeně vyvinuli, či zda sem dorazili z jiných kontinentů. Ruští vědci podle listu Rossijskaja gazeta chovají naději, že právě Sibiř bude vyhlášena za uznávanou kolébku suchozemských obratlovců.  Dosud se za ni považuje Grónsko, kde byl v svrchnědevonských vrstvách (období před více než 360 milióny lety) nalezen praobojživelník Ichtyostega.a jeho předchůdce Acanthostega, starý 365 miliónů let. Pokud je ruská datace správná, pořád jsou grónské nálezy starší než sibiřské.