Hlavní obsah

Vědci vytvořili nejstarší mapu vesmíru, potvrzuje teorii velkého třesku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Paříž

Evropská vesmírná agentura (ESA) minulý týden zveřejnila mapu „nejstaršího světla na obloze“. Snímky pořídila sonda Planck prostřednictvím stejnojmenného teleskopu. Potvrzují teorii vzniku vesmíru po velkém třesku a plyne z nich, že vesmír je o něco starší, rozpíná se pomaleji a je v něm méně temné energie, než se dosud myslelo.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Teleskop Planck vytvořil mapu vesmíru ve stavu 300 000 let po velkém třeskuVideo: Reuters

 
Článek

"Odhalili jsme základní pravdu vesmíru. Nyní je o maličko méně toho, čemu nerozumíme," uvedl podle ČTK k novým poznatkům George Esfthathiou z univerzity v Cambridge, který výsledky zkoumání představil.

K vytvořené mapě dodal: „Dokážu si představit, že to lidem může připomínat spíš špinavý ragbyový míč nebo moderní umění, ale můžu vás ujistit, že jsou kosmologové, kteří by kvůli ní neváhali proniknout nám bez povolení do počítačů nebo možná vzdát se vlastních dětí“.

Z výzkumu období těsně po takzvaném velkém třesu vyplynulo, že vesmír je o 80 miliónů let starší než dosud uváděných 13,7 miliardy let. Ačkoliv záznamy odhalily některé odchylky, potvrdily dosavadní modely, podle nichž na počátku vesmíru byla mikroskopická částice, která ve zlomku sekundy explodovala, ochladila se a expandovala rychlostí větší, než je rychlost světla.

Záření zůstalo jako svědek

Sonda Planck se zaměřuje především na reliktní záření CMB, jež je svědkem rané fáze vývoje vesmíru. Jeho kolísání odhaluje změny hustoty v prvotní fázi utváření hmoty a vesmírných struktur - hvězd a galaxií. Může tedy ukázat na stáří a podobu vesmíru.

Data k nejstarší mapě vesmíru shromažďovala sonda prostřednictvím Planckova teleskopu 15 měsíců.

Shromážděné údaje umožnily expertům korigovat některé jejich dřívější závěry. Zjistili například, že ve vesmíru je o trochu víc hmoty (4,9 procenta atomární částice a 26,8 procenta tmavá hmota) a méně tmavé energie (68,3 procenta), o níž se má za to, že je hnací silou stále rychlejšího rozpínání vesmíru.

Reklama

Výběr článků

Načítám