Jak už Právo dříve informovalo, čtvrťáci bodovali ve všech zkoumaných disciplínách, tedy ve čtenářské gramotnosti, matematice i v přírodních vědách.

Matematiku a přírodovědné obory mapovala agentura TIMSS mezi 51 zeměmi EU, OECD, Asie a Ruska. Při srovnání výsledků matematických testů z roku 2011 a z roku 1995 se sice české děti v matematice zhoršily, a to nejvíce ze všech zemí, nicméně ve srovnání s průzkumem z roku 2007 se jedná o skokové zlepšení. Před pěti lety došlo k výraznému propadu pod světový průměr, nyní se ale čtvrťáci vrátili nad průměr a zaujímají 22. místo.

K podobnému, i když ne tak markantnímu vývoji došlo také v případě přírodovědných oborů. V roce 1995 byli čeští žáci na světové špici, v roce 2007 se propadli na 16. místo, ale nyní jsou opět mezi nejlepšími – na 8. místě.

ČR v mezinárodním srovnání
Matematika
Země Výsledek 1995 20072011
Singapur 590 599 606 (nejlepší)
ČR 541 486 511 (22. místo)
Jemen224 248 (poslední)
Přírodověda
Korea 576 - 587 (nejlepší)
ČR 532 515 536 (8. místo)
Jemen197 209 (poslední)
Čtenářská gramotnost
Země
Výsledek 2001 2011
Hongkong 528 571 (nejlepší)
ČR537 545 (14. místo)
Maroko - 310 (poslední)

Do průzkumu agentury PIRLS se ČR zapojila dvakrát, loni a v roce 2001. Ukázalo se, že u českých čtvrťáků došlo za deset let k mírnému zlepšení ve schopnostech porozumět textu, za což patří čtvrťákům 14. místo mezi 45 státy.

Podobné výsledky potvrzují i testy společnosti Scio. Podle jejího šéfa Ondřeje Šteffla dětem stouplo skóre i v obecných studijních předpokladech, což je jakási obdoba IQ testu, takže jsou obecně chytřejší.

„Nejsou to výsledky žádných krátkodobých opatření, ale výsledky dobré práce našich učitelů. A také potvrzují, že si školy zvykly na systém rámcových vzdělávacích programů,“ prohlásil ministr školství Petr Fiala. Úspěch ve čtenářské gramotnosti pak dovysvětlil tím, že školy se v posledních letech na tuto disciplínu zaměřily.

Češi do školy neradi

Podíl kurikulární reformy nelze opomenout, jenže faktorů, které se podepsaly na zlepšení, bude zřejmě více. Reforma se postupně prosazovala od roku 2007, v jejím důsledku se zrušily podrobné centrální osnovy a první housle při přípravě výuky hrají školy.

Ministr narážel zjevně na fakt, že změny se původně ztěžka zaváděly, nechuť pro změny vyjadřovalo dost ředitelů i učitelů. Nyní se ale ukazuje, že se skepse rozplývá a mnoha učitelům vyhovuje, když se mohou na tvorbě osnov podílet.

Teoreticky by měl být tedy spokojenější učitel, tím pádem i děti. Ale průzkumy svědčí o opaku. Jen třetina českých čtvrťáků chodí do školy ráda, což je v porovnání se zbytkem Evropy, USA, Novým Zélandem, Austrálií a Ruskem nejhorší výsledek. Nejvíce se do školy těší rumunské děti, a to bezmála 80 procent.

Výsledky v testech ovšem s nadšením pro školu asi příliš nesouvisí. Severní Irsko dopadlo, co se týče zápalu dětí chodit do školy, jen o něco méně bídně než ČR, přitom v matematice i čtenářské gramotnosti excelovalo.

Ideální učitel

Spokojenost učitelů ale už přímé dopady má. Čím spokojenější učitel, tím mají jeho svěřenci lepší výsledky. Naprostou spokojenost deklarovalo průměrně 46,5 procenta učitelů. Navíc se ukázalo, že lepších výsledků dosáhnou žáci, jejichž učitel je ve školství kratší dobu. Nejlépe si vedli žáci učitelů s praxí kratší než pět let. Těch je ale jen 12,5 procenta. Pak to jde opět přímo úměrně dolů a nejhorší výsledky mají učitelé s praxí nad 20 let – je jich skoro 50 procent.

Průzkum třeba také zjišťoval, kolik žáků pokládá své učitele za „velmi spolupracující“. Nejlépe dopadlo Slovinsko, kde si takto pochvalovaly své učitele tři čtvrtiny žáků. Následovalo Rumunsko (68 procent). ČR skončila v tomto ohledu s 16 procenty předposlední.

Může o znalostech žáků rozhodovat i demografická křivka? Slabé ročníky většinou profitují z individuálnějšího přístupu učitelů, ale zde se to neodrazilo. V roce 2007 bylo čtvrťáků v dlouhodobém vývoji nejméně (90 418), ovšem loni jich bylo více, a to 92 102. Nárůst je ale takřka zanedbatelný. Individuální přístup ovšem vyzdvihla ústřední školní inspektorka Olga Hofmanová s tím, že v testech vynikly malé venkovské školy.

Rodiče zestárli, zmoudřeli?

Zajímavější je ale pohled na statistiky, jak se proměnil profil rodiče. Matky čtvrťáků, kteří byli testováni v roce 1995, je měly nejčastěji ve věku od 20 do 24 let (61 tis.), ve věku 25 až 29 jich bylo 32 tis., ale ve věku od 30 do 39 jen 19 tis. Matek ve věku do 19 let tehdy bylo 17 tisíc.

U matek čtvrťáků testovaných v kritickém roce 2007 už se trendy srovnávaly: skupina rodiček ve věku od 20 do 24 let je se skupinou od 25 do 29 let srovnatelná. Matek rodících ve věku od 30 do 39 je třikrát více než ve věku do 19 let. A čtvrťáci testovaní loni už mají matky podstatně vyspělejší. Skupina rodících ve věku 20–24 je dvakrát menší než skupina 25– 29. Matek starších 30 let bylo osmkrát více než matek mladších 19 let.

Že matky začaly v prvních letech tohoto století rodit v čím dál pozdějším věku, lze částečně vysvětlit tím, že se vysoké školy otevřely více lidem, a proto si ženy ve větší míře pořizovaly děti až po ukončení studií a zajištění práce. Díky vyšší vzdělanosti možná také matky kladou větší důraz na studium.

Trend stárnutí rodičů je obecný a je nepochybné, že rodič třeba i emocionálně vyspělejší bude mít i jinak postavenou škálu priorit než dívka ve 20 letech. Kromě toho už má zřejmě rovněž zajištěnu kariéru a dostatečné sociální prostředí pro své dítě.

I průzkum vykázal, že u rodičů loňských čtvrťáků se zájem o vzdělání zvedl proti rodičům čtvrťáků z roku 2007 o 170 procent.