Na jedné straně se díky rozšíření prostředků proti běžným infekčním onemocněním podařilo omezit dětskou úmrtnost, na druhé straně prožívá více lidí život ve špatném zdravotním stavu.

O zprávě, která má být teprve zveřejněna, informoval časopis New Scientist s tím, že podrobně dokumentuje výskyt nemocí a příčin úmrtí na celém světě v roce 2010 a porovnává zjištěný stav vůči roku 1990, přičemž se snaží vysledovat hlavní trendy.

V roce 1990 byla podvýživa hlavní zátěží pro lidské zdraví. Ukázalo se to na základě přepočtu, který určoval, kolik let života může průměrný člověk ztratit v důsledku té které příčiny. Tehdy se také index tělesné hmotnosti, neboli BMI, umístil na 10. místě. V roce 2010 klesla podvýživa na 8. místo a BMI se naopak dostal na 6. příčku.

Video

Američanka Donna Simpsonová se chtěla stát nejtlustší ženou na světě, proto se úmyslně přejídala. V roce 2007 se stala nejtlustší matkou na světě, při porodu vážila 241 kilogramů. Od roku 2011, kdy se rozešla s partnerem, ale začala držet dietu, aby mohla být soběstačná.

 

Lidstvo ztloustlo

"Zdravotní zátěž vzrostla, protože lidé jsou tlustí a mají příliš mnoho jídla," komentoval změnu Alan Lopez z australské University of Queensland v Brisbane, který na studii pracoval. Nadváha zvyšuje krevní tlak a může způsobovat mrtvici a jiné srdeční choroby - společně jsou zodpovědné za čtvrtinu všech úmrtí. Problém nadváhy se přitom neomezuje na vyspělé země západní civilizace, ale výrazně se rozmáhá i na Blízkém východě.

Kromě nadváhy se ovšem výrazně zvýšila i průměrná délka života. V některých zemích byl tento nárůst poměrně extrémní - například na Maledivách se od roku 1970 průměrná délka dožití zvýšila o 30 let. Zdravotní programy zaměřené na venkov měly obdobný dopad v Bangladéši nebo Íránu.

"Došlo tam ke značnému pokroku. Jedná se o státy, které zavedly programy v regionech, jež dostaly péči k lidem, kteří ji opravdu potřebovali,” komentoval výsledky Majid Ezzati na Imperial College v Londýně.

Pokrok je patrný i při odstranění příčin předčasných dětských úmrtí v útlém věku, vyvolávaných poměrně banálními infekcemi s průjmy. Míra úmrtnosti dětí do pěti let klesla ve srovnání s rokem 1990 dokonce o 60 procent.