Vyplývá to ze srovnávací studie 34 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do níž byly zapojeny i Indonésie a Argentina a která byla zveřejněna tento týden.

Trend, v jehož rámci přibývá starších učitelů, je podle OECD patrný od roku 1998 v mnoha zemích, například v Rakousku, Německu, Irsku, Japonsku, Norsku, ve Švýcarsku a v Británii. Česká republika skončila v mezinárodním srovnání na pátém místě odspoda.

Nejlépe si v tomto ohledu vede Indonésie. Průměrně činí podíl učitelů starších 40 let ve srovnávaných zemích 63 procent. Česko patří mezi devět zemí, kde učitelé ve věku nad 50 let tvoří více než dvě pětiny učitelského sboru. Na prvním stupni základních škol v ČR jich je 35 procent, na druhém stupni 37 procent a na středních školách 40 procent.

Platy za poslední desetiletí rostly všude 

Za alarmující však pokládá zpráva OECD nízký počet učitelů ve věku do 40 let. Na prvním stupni se jedná o 26 procent, na druhém stupni o 32 procent a na středních školách o 23 procent. Zpráva kromě toho potvrdila, že většinu učitelského sboru v České republice tvoří ženy. V mateřinkách působí 99,7 procenta žen, na prvním stupni 97,5 procenta, na druhém 73,9 procenta a na středních školách 58 procent. Na vysokých školách už ženy v převaze nejsou (39 procent).

Co se týká platů, je Česko na 7. místě odspoda před Estonskem, Argentinou, Slovenskem, Polskem, Maďarskem a Indonésií. O něco lepší mzdy než v ČR mají učitelé v Izraeli, Chile a v Mexiku. Nejlépe si ale učitelé žijí v Lucembursku, ve Švýcarsku a v Německu.

Nutno dodat, že data pocházejí z roku 2010 a od té doby už se leccos změnilo. Nejnižší plat učitele se zvýšil ze zhruba 16 tisíc korun na 20 tisíc. Nicméně po zvednutí minimální mzdy nezbyly peníze na mzdy ostatních učitelů, což se posléze na jejich mzdě negativně odrazilo.

Chce to kariérní řád

OECD k otázce mezd podotýká, že od roku 2000 rostly platy učitelů ve všech zemích s výjimkou Francie a Japonska, kde šly platy dolů.

Česko a Řecko tvoří mezi ostatními zeměmi výjimku v tom, že plat učitele se v závislosti na praxi zvyšuje nerovnoměrně. V obou zemích musí učitelé pracovat 32, potažmo 33 let, aby dosáhli na nejvyšší možný plat. Jenže v Řecku prý roste plat učitele rovnoměrněji napříč kariérou, zatímco v ČR k největšímu posunu dochází během prvních deseti let.

Podle OECD mají Češi programy určené pro studium pedagogických sborů co do délky i typu vzdělávání srovnatelné s ostatními zeměmi. „Co však v ČR naprosto chybí, je kariérní řád a povinný systém dalšího vzdělávání učitelů, na kterém by závisel i jejich profesní a platový růst,“ stojí rovněž ve zprávě.