Nález, o němž informoval britský deník The Independent, vyvolává nové otázky ohledně horských národů, které soupeřily s prvními vyspělými civilizacemi v Mezopotámii.

Důkazy o existenci dávno ztraceného jazyka, kterým hovořili příslušníci dosud neznámého národa obývajícího oblasti v pohoří Zagros, prezentovali archeologové z Cambridgeské univerzity, kteří přeložili klínopisný záznam na starověké hliněné tabulce v ruinách asyrského paláce v tureckém Tušanu.

Na tabulce psané asyrsky objevili jména 60 žen, zřejmě zajatkyň, které byly násilně deportovány z dobytých horských oblastí do nitra Asyrské říše. Archeolog John MacGinnis se začal jménům věnovat důkladněji a zjistil, že 45 z nich nevykazuje žádnou podobnost s ostatními jmény běžnými na Blízkém Východě té doby, jichž jsou přitom vědcům známy tisíce.

Starověká blízkovýchodní jména jsou většinou složeninami nebo zkratkami běžných slov. Unikátní jména 45 žen zmíněných na tabulce ale zůstávají záhadou, proto vědci začali brát v úvahu hypotézu, že mají tu čest s dosud neznámým jazykem.

Mezi tajemnými jmény jsou například Ušimanaj, Alagánia, Irsakinna nebo Bisúnúmaj. Tato a další jména nyní budou zkoumat lingvisté, kteří mají za úkol analyzovat pořadí a frekvenci písmen a zjistit, zda je lze přiřadit k některým ze známých starověkých jazyků.

Deportace obyvatelstva byly běžné

Hliněná tabulka pocházející z druhé poloviny 8. století před naším letopočtem byla původně součástí palácového archivu, v němž asyrští říšští úředníci evidovali politické a hospodářské události. Šedesátka žen, včetně 45 nositelek tajemných jmen, byla téměř jistě úřady přemístěna ze své domoviny do různých vesnic uvnitř Asyrské říše, a to z ekonomických důvodů. Měly se věnovat typicky ženským pracím, například tkaní.

Ženy byly zajaty pravděpodobně během výbojů králů Tiglatpilesara III. nebo Sargona II. do oblasti pohoří Zagros. Transfery obyvatelstva, leckdy celých národů, nebyly v té době ničím výjimečným. O dvě stovky let později například Babylóňané zajali a odvedli do exilu velkou část izraelského národa, který se do své domoviny vrátil až poté, co vládu nad Babylónem převzali Peršané.

Vykopávky v Tušanu v současnosti provádí německý archeologický tým vedený doktorem Dirkem Wickem z Univerzity v Mainz.