Změnu objevili na části chromozomu, který nese gen regulující řízenou buněčnou smrt. „Ukázalo se, že uměle kultivované lidské embryonální kmenové buňky využívají podobné mechanismy jako buňky nádorové,“ vysvětlil Petr Dvořák, přednosta Biologického ústavu LF MU a prorektor univerzity.

Podle jeho týmového kolegy, přednosty Ústavu histologie a embryologie LF MU a vědeckého pracovníka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Aleše Hampla, může toto zjištění přispět k dalšímu boji s nádorovými buňkami. Dokonce zmíněný objevený gen může signalizovat, že se buňky s jeho pomocí lépe adaptují na kultivační podmínky.

Výzkum byl mimořádně náročný

O náročnosti výzkumu svědčí, že při sledování případných změn museli vědci u každé linie buněk prověřit více než milión specifických úseků DNA rozložených na všech třiceti tisících genech celého lidského genomu.

Vědci zároveň nastolili nové otázky. Protože prvotně se buňky získávají od dárců, ale pro léčebné účely je zapotřebí jejich mnohem větší množství množených a kultivovaných v laboratořích. A muselo se ověřit, zdali v kultivovaných buňkách nedochází rovněž ke změnám, které by v budoucnu ovlivnily jejich použití v léčbě.

Dvořák optimisticky zdůraznil, že změny u kmenových buněk se dějí spíše náhodně a nesouvisejí s žádnou jejich významnější funkcí. Také Hampl je optimistou. Prohlásil, že změna v některých buněčných liniích kmenových embryonálních buněk sice přináší riziko zcela jiného chování buněk po implantaci, další výzkum však odhalí, jak změnám čelit. Podle Hampla patří k zásadním otázkám, proč vůbec dochází ke změnám, zda mohou zapříčinit nádorové onemocnění a jaký mají biologický efekt.

Léčit kmenovými buňkami mohou i v Africe a Asii

Lidskými embryonálními buňkami se již léčí diabetes, Alzheimerova i Parkinsonova nemoc, klinický výzkum se posunul i v léčbě degenerativních onemocnění zraku.

Výzkum publikovaný v Nature Biotechnology včetně brněnských výsledků probíhal pět let, zapojeno bylo 39 genomických laboratoří po celém světě. Zkoumalo se 127 buněčných linií. Mimo jiné bylo zjištěno, že některé kolekce kmenových buněk z těchto laboratoří jsou vhodné i pro léčbu Afričanů, Číňanů, obyvatel jihovýchodní Asie i jiných částí světa.

Dříve se kmenové embryonální buňky získávaly jen z evropských center asistované reprodukce a vznikly obavy, že pro jiná etnika se nehodí. „Celý výzkum je významný tím, že soustředil tolik vědeckých týmů, které získaly velké množství dat,“ říká Hampl.