Článek
Vědci hledali stopy po pravácích a levácích na nalezených ostatcích i nástrojích pravěkých lidí, či na dochovaných jeskynních malbách. Profesor David Frayer se však zaměřil na spolehlivější stopu, a sice fosilizované přední zuby. Stopy opotřebení pak ztotožnil s dominancí pravé nebo levé ruky. S výzkumem mu pomáhali i kolegové Chorvatsku, Itálii a Španělsku.
"Stopy zjistitelné na zubech mohly souviset pouze s tím, zda byl jedinec pravák či levák,“ tvrdí profesor s tím, že stopy poškození vznikaly zřejmě při odřezávání masa kamenným nástrojem u úst. Poškození muselo vznikat při opakovaných případech během života pralidí a ne jednorázově.
I mezi pralidmi bylo zhruba 93 procent praváků
Nejstarší zuby, které zkoumal, pocházely z éry před půl miliónem let z naleziště Sima de los Huesos u španělského Burgosu. Zde žili humanoidi považovaní za předky evropských neandertálců. Společně s analýzou zubů i z dalších nalezišť vyplynul závěr, že i mezi pralidmi tvořili praváci více než 93 procent populace.
Nejde však jen o pouhé rozlišení praváků a leváků. Důvod výzkumu je hlubší, protože podle Frayera vypovídá i o jazykových, či komunikačních schopnostech neandrtálců. Centrum řeči je v levé části mozku, která kontroluje pravou stranu těla. Tato souvislost zřejmě stimulovala během evoluce větší počty praváků.
Kořeny řeči u humanoidů proto leží poměrně hluboko v minulosti. Dominance praváků se podle Frayera zformovala téměř s jistotou již mnohem dříve, ale chybí proto hmatatelné důkazy.