Hlavní obsah

Lidé v neolitu nebyli mírumilovní farmáři, rozbíjeli si hlavy kameny i sekerami

Novinky, coe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dosud se vědci domnívali, že lidé v období neolitu, tedy mladší době kamenné, žili poklidným životem farmářů. Poslední výzkumy jejich ostatků však ukazují, že jejich život provázelo i kruté násilí. Archeologové prozkoumali řadu lebek mužů, žen i dětí, které nesou stopy po tvrdých úderech zbraněmi. Informaci o expertize přinesl Daily Mail.

Foto: Profimedia.cz

Lebka neolitického člověka pocházející z naleziště na Orknejích

Článek

Výzkum byl proveden u lebek ze souostroví Orkneje u Skotska, kde se nachází známé neolitické pohřebiště, staré 5000 let. Archeologové prozkoumali 85 lebek a 16 z nich je poznamenáno těžkými údery.

Toto zjištění by mělo do značné míry poupravit dosavadní teorii o životě lidí v oblasti dnešního Skotska, ale i v celé Evropě. Podle vědců to nebyli jen farmáři pokojně obdělávající půdu, ale také agresoři, kteří v případě konfliktu neváhali sáhnout po zbrani. Dosud se experti domnívali, že k rozmachu násilného řešení neshod lidé přistoupili až mnohem později.

Stopy na lebkách svědčí o tom, že útočníci do nich jednou nebo i několikrát velmi silně udeřili tvrdým předmětem. Některé z nich se zahojily, jiné, a podle vědců takových byla většina, vedly ke smrti.

„Výzkumem, zda se rány (na lebkách) zhojily, nebo ne, můžeme zjistit, jestli v jejich důsledku člověk zemřel. Definitivně určit, zda tyto rány vedly ke smrti, je velmi složité, ale některé údery byly tak mocné, že rozdělily lebku vedví,“ uvedl David Lawrence, šéf týmu odborníků z univerzity v Bradfordu a muzea na Orknejích, kteří se výzkumem lebek zabývali.

„Další rány jsou tak malé, že je lepší zkoumat je zevnitř lebky, kam se vštěpily úlomky kosti. Některé jsou způsobeny tupým úderem, jako například kamenem nebo palicí, jiné zase nesou stopy po úderu ostrým předmětem, jako třeba šípem s hlavicí z kosti. Objevují se také rány po sekyře,“ vysvětlil Lawrence.

Člověk proti člověku stanul mnohem dříve

„Našli jsme také ženu, která měla na lebce tři zhojené rány po tupých úderech. Měla také vykloubenou čelist, zahojenou velmi špatně. Musela strašně trpět, nemohla žvýkat a zřejmě měla i problémy s dorozumíváním,“ dodal Lawrence.

Hlavní závěr studie, která má být v celé šíři publikována zanedlouho, spočívá v přesvědčení, že původ násilí člověka vůči příslušníkům jeho druhu je na časové ose nutno posunout do mnohem ranějšího stadia.

Této teorii přispívají poslední objevy ze všech koutů Evropy. „Dlouho se myslelo, že lidé neolitu byli přátelští farmáři, ale poslední výzkum ukazuje, že to nemusela být pravda. Má studie to potvrzuje rovněž, ovšem tentokrát na vzdáleném ostrově,“ řekl Lawrence, který zároveň vyloučil, že by mohlo jít o rituální zabíjení.

Podle něj se rozhodně nejednalo ani o náhodná zranění. „Povaha ran ukazuje, že údery byly přesně mířeny. Mnoho z nich bylo vedeno palicí, některé jen kameny, ale myslím, že je vysoce pravděpodobné, že tak bylo učiněno při boji tváří v tvář. Nemohu však říci, zda tito lidé bojovali mezi sebou, nebo se znepřátelenými kmeny,“ popsal Lawrence.

Reklama

Výběr článků

Načítám