„Dnem D bude 15. listopad,“ řekl Novinkám Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu, který se na výzkumu podílí.

Na projektu spolupracují dánští a čeští vědci. „Ostatky se vyzvednou a převezou do laboratoří antropologického oddělení Národního muzea, tam bude otevřena cínová rakev, která pochází z roku 1901,“ vysvětlil Dragoun.

Vzorky budou dvojí, jedny budou analyzovat dánští a druhé čeští vědci. Právě ti dánští uvažují i o možnosti, že byl Brahe zavražděn buď na podnět Jana Keplera nebo dánského krále.

Ostatky budou opět uloženy v pátek 19. listopadu.

Hrob Tycha Brahe byl otevřen už v roce 1901. Právě z něj pochází rakev, v níž jsou nyní ostatky uloženy. Tehdy byly odebrány vlasy a vousy. Jejich analýzou se zjistila přítomnost nadměrného množství rtuti.

Dánský astronom Tycho Brahe

Dánský astronom Tycho Brahe

FOTO: fotobanka Profimedia

 

Teorie smrti

Tycho Brahe byl významný astronom, který působil na císařském dvoře Rudolfa II.

S oblibou se říká, že astronom zemřel u večeře ve společnosti císaře. Nechtěl odejít od stolu dříve než císař a praskl mu močový měchýř. Podle lékařů je to ale nesmysl, Měchýř prasknout nemůže.

Vědec měl podle předchozích výzkumů v těle velké množství rtuti, takže jednou z verzí je to, že se otrávil či byl otráven. Muž pravděpodobně v rámci alchymistických pokusů dělal pokusy i sám na sobě.

Brahe začal mít problémy na hostině u Petra Voka, na níž se opil. Po návratu do Prahy měl hrozné bolesti ledvin. Zemřel po dvou týdnech pravděpodobně na selhání orgánu. Otrava rtutí mohla být příčinou. Dánští vědci tvrdí, že Brahe se zřejmě neotrávil sám, protože mu rtuť byla podána až krátce před smrtí.

Video

Tycho Brahe a pohyby planet ve filmu Císařův pekař

Tycho Brahe (někdy se také uvádí jméno Tycho de Brahe, je ale nepřesné, správně by bylo Tycho Brahe de Knudstrup) se narodil 14. prosince 1546 v dánském Knudstrupu. Byl šlechtického původu. Byl to významný astronom, nejpřesnější pozorovatel noční oblohy. Jeho pozorování byla překonána až v moderní době.

V roce 1572 například popsal výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopea.

Pracoval pro dánského krále Fridricha II, který mu nechal vybudovat observatoř. Pak se s ním ale nepohodl a přijal nabídku na dvoře rakouského císaře Rudolfa II.

Brahe byl stoupencem hybridní teorie mezi teorií heliocentrickou a geocentrickou. Tvrdil, že kolem Země obíhají Slunce a Měsíc, všechny ostatní planety obíhají kolem Slunce.