Článek
"Po zániku dorostového lékařství po roce 1990 se přestalo provádět odborné lékařské posouzení zdravotního stavu žáků končících povinnou školní docházku s ohledem na možná pracovní rizika zvolené profese," uvedla Bělohlávková. Nekontroluje se, zda žáci netrpí nějakou nemocí, která by jim mohla při učení nebo výkonu zvolené profese vadit, či zda jsou pro zvolený obor fyzicky dostatečně zdatní. Nekonají se ani periodické a výstupní prohlídky, které by během studia zkoumaly vliv práce na jejich organismus. Také chybí potřebná spolupráce učiliště nebo školy s lékařem, který se orientuje v pracovní problematice.
Potvrzení bývají jen formální
"Potvrzení na přihlášky do středních odborných škol většinou vydává pediatr bez bližší znalosti pracovních rizik," řekla Bělohlávková. Potvrzení má pouze formální charakter. Důsledkem je řada případů, kdy musejí mladí lidé v průběhu učení měnit obor. Často tak například osmnáctiletí studenti nastupují do jedné třídy s mladšími lidmi. Také se množí případy, kdy vzdělání nedokončí. Tato situace je potom zdrojem různých negativních jevů u této skupiny mladých lidí, například nezaměstnanosti, braní návykových látek či kriminality.
Závažným problémem jsou i nemoci z povolání, které se kvůli nevhodné volbě studijního oboru vyskytnou. V letech 1996 - 2008 bylo u osob do 30 let věku hlášeno celkem 2981 profesionálních onemocnění. To je až 15 procent všech hlášených nemocí z povolání. Téměř pětinu nemocných v uvedené věkové skupině tvoří mladí lidé do 21 let, kteří zvolili s ohledem na svůj zdravotní stav nevhodné povolání.
Trpí především na kožní nemoci, nemoci dýchacích cest, tedy astma a alergie, nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, jako jsou jednostranná zátěž a hluk, nebo chemickými látkami. "Bohužel není této skutečnosti věnována taková pozornost, jakou by si zasloužila, neboť chybí cílená diagnostika této věkové skupiny," uvádí materiál Rady vlády.
Při výběru oboru se ignorují alergie
Při výběru studijního oboru podle něj není například brán ohled na riziko vzniku a zhoršování alergických onemocněním. Do oborů, kde se alergeny vyskytují, vstupují mladiství s respiračními alergiemi ve stejné míře jako do oborů, kde se nevyskytují. Vysoké procento onemocnění není včas diagnostikováno, a tudíž ani léčeno. V mnoha případech vede nemoc z povolání i k předčasné invaliditě. Podle propočtů uvedených v materiálu Rady vlády narostl mezi roky 1995 až 2007 počet invalidních důchodů u lidí mezi 15 až 29 roky věku o 13,5 procenta, v rámci celé populace to ovšem bylo jen o 7,5 procenta.
Posuzování zdravotní způsobilosti žáků a studentů při přípravě na povolání bylo upraveno v návrhu zákona o specifických zdravotních službách, který však byl stažen z projednávání v Poslanecké sněmovně. Návrh řešil podrobnosti o lékařských prohlídkách před podáním přihlášky na školu, před zahájením praktického vyučování a v jeho průběhu, požadavky na posuzujícího lékaře i to, kdo bude posuzování hradit.
Vzhledem k závažnosti situace Rada vlády rozhodla zařadit vydání nového právního předpisu jako konkrétní úkol Národního akčního programu BOZP na období 2011-2012, který se v současné době připravuje. Komplexně se problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů bude zabývat kulatý stůl odborníků, pořádaný Radou vlády v září 2010 v Brně, v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu INTERPROTEC.