„Třetí etapa, obnášející opravu celého pláště,  tedy nejen po stranách mostu, ale i uvnitř v jeho obloucích, bude samozřejmě následovat, ale není potřeba spěchat, neboť nejdříve musí být řádně dokončena oprava mostovky a zábradlí. Oprava mostu se přerušovat nebude, ale nejsme si zatím jisti, jak dlouho budou trvat přípravné práce," říká šéf Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu Jan Kněžínek.

"Nejde už o záchrannou etapu, která by byla důležitá v čase. Most pevně stojí, neteče do něj a nyní už máme čas si s ním pohrát. Pokud si vzpomínáte, lešení okolo věží Týnského chrámu bylo dobrých dvacet let. Takže se připravme na to, že přibližně stejnou dobu potrvá nadcházející etapa Karlova mostu. Mostovka nahoře už bude volná, ale lešení dole se bude postupně posunovat od oblouku k oblouku. Možná patnáct, osmnáct nebo dvacet let,“ upozorňuje Kněžínek.

Most bylo nutné zachránit, teď dojde na estetickou stránku

Po povodních v roce 2002  a také kvůli předchozím špatným rekonstrukcím ohrožovala Karlův most destrukce. Proto se musely opravit základy jeho mostních pilířů. Šlo o klíčovou etapu rekonstrukce, která proběhla v letech 2005–2006. Navíc do mostu zatékalo a byla tak narušována jeho konstrukce, proto se musela provést oprava jeho mostovky. V současné době vrcholí oprava jeho kamenného zábradlí, to vše za plného provozu.

Oprava probíhající před zraky veřejnosti vyvolala kritiku a vedla až k trestním oznámením pro údajné poškozování jedinečné památky. Snímky novotou zářících kamenů vsazených mezi ty původní se staletou patinou podnítily další emotivní reakce.

Laboratorní zkoumání zúžilo výběr na tři lokality

„Všechny možné lokality, u kterých se předpokládal výskyt arkózového pískovce, tedy materiálu nejpodobnějšího tomu, jaký používali kameníci před 650 roky, jsme vytipovávali čtyři roky,“ říká ředitel Odboru městského investora pražského magistrátu Jiří Toman.

Nakonec se výběr zúžil na čtyři lokality, které se ukázaly jako nejvhodnější. Provedly se tam zkušební vrty a materiál byl podroben laboratornímu zkoumání, ze kterého vzešly tři vhodné lomy. Jeden z možných lomů ale ležel přímo v katastrálním území dotčené obce, druhý zase neskýtal záruku, že v něm bude dostatek  potřebného materiálu.

Zbyl tedy lom v blízkosti obce Nečtiny u Plzně, přesněji v katastrálním území Březín. Lokalita se nazývá Zlatý lom a kámen se tam už v minulosti těžil.

Nečtinští zastupitelé již zvedli ruku pro příslušnou změnu územního plánu. „Když všechno půjde dobře, mohla by těžba začít v příštím roce,“ je přesvědčen nečtinský starosta Jiří Křemenák, který umožnění těžby kamene na opravu Karlova mostu označil za vlasteneckou povinnost.

Maximální dopravní zátěž: jedna tatra denně

„Do Nečtin jsme se dvakrát vydali, situaci jsme vysvětlili a potvrdili, že nechceme otvírat žádný průmyslový velkolom, nýbrž těžit šetrně, že oprava Karlova mostu bude probíhat postupně, po několika etapách,“ popisuje Jiří Toman a dodává: „Vyjasnili jsme si předpokládané těžební limity na jednotlivé roky a v okamžiku, kdy jsme doložili, že při maximálním možném tempu těžebních prací projede obcí jedna tatra s vytěženým materiálem denně, tak všichni usoudili, že to nepředstavuje opravdu žádnou zátěž pro zdejší životní prostředí.“

Nečtinský arkózovový pískovec je podle expertů stejným druhem materiálu, jaký se používal v minulosti. Původní lomy, ve kterých se v historii získával kámen na  Karlův most, jsou ale už pochopitelně dávno vytěžené.

Lom otevřou do dvou let, dalších 160 by měl kámen vydržet

„Až uzavřeme dohodu s obcí Nečtiny, tak nás budou čekat jednání s Lesy ČR,“ vypočítává další kroky Jiří Toman. Posledním krokem, patrně technicky nejobtížnějším, bude  podle něj dosažení samotného otevření lomu ve spolupráci s Báňským úřadem. „K tomu je zapotřebí spousta výpočtů a oprávnění, technologických postupů provádění těžby a podobně, takže tyto práce nepochybně zadáme příslušným odborníkům, kteří mají s touto činností zkušenosti. Dá se předpokládat, že lom bude otevřen do dvou let,“ nabízí vlastní odhad Toman.

Kámen pro Karlův most se bude lámat klasickým způsobem, bez použití trhaviny. Při těžbě do hloubky osmi metrů a předpokládaném ročním objemu těžby do pěti set kubíků by toto ložisko vydrželo 160 let.