Vzestup jaderné energetiky: bude Česko vývozcem, nebo dovozcem?

Říká to předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a dodává: „Zcela jistě dojde k tomu, že výrobci reaktorů a dalších zařízení jim dodají elektrárny prakticky na klíč, možná dokonce i s obsluhou.“

Bude Česko elektrárny i se specialisty na jejich bezpečný provoz vyvážet, nebo dovážet? Obě varianty jsou reálné. Funkční a bezpečné jaderné elektrárny stavět a provozovat umíme a Čína nebo Indie mají zájem. Jenže průměrný věk odborníků, kteří před lety rozjížděli náš mírový jaderný program, dnes přesahuje padesátku. A firmy podnikající v energetice v čele s elektrárenským gigantem ČEZ už dlouho varují: při klesajícím zájmu o studium technických oborů je nebude mít kdo nahradit.

„Demografický vývoj a narůstající kapacita vysokých škol způsobily, že se v roce 2008 poprvé vyrovnal počet maturantů a počet míst na vysokých školách. Pro každého maturanta tak bylo místo na vysoké škole bez jakéhokoliv omezení, bez výběru i bez motivace k dalšímu vzdělávání,“ nabízí jedno z vysvětlení nízkého zájmu o technická studia ministryně školství Miroslava Kopicová.

Klesající demografická křivka tak absorbuje převis u humanitních a společenských disciplín a umožní sem přesun části těch, kteří studují techniku a přírodovědu z nouze. „Za posledních pět let se počet studentů naší fakulty snížil o téměř 30 %,“ potvrzuje František Hrdlička, děkan Fakulty strojní ČVUT.

Právě energetika je přitom jedním z mála odvětví, které přijímá nové lidi i v době krize, a navíc jasně deklaruje, že bude nabízet práci i v budoucnu. Jen samotná Skupina ČEZ plánuje v příštích letech mimo jiné dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, výstavbu nových paroplynových zdrojů či modernizaci dalších uhelných bloků. „V horizontu 10 let budeme celkem potřebovat až 12 000 nových zaměstnanců,“ říká Martin Roman, generální ředitel Skupiny ČEZ.

Podle sektorové analýzy Národního vzdělávacího fondu (NVF) by do roku 2016 jen pro výrobu elektřiny, tepla a rozvod plynu v ČR mohl rozdíl mezi pracovníky odcházejícími do důchodu a absolventy příslušných technických oborů činit až 14 000 lidí. Dana Drábová navíc dodává: „Absolventi techniky se mohou uplatnit nejen na straně provozovatelů, ale také například ve školství, výzkumu a vývoji nebo ve státním dozoru.“

Úroveň školství, přesněji řečeno nedostatek učitelů technických předmětů a nezáživný způsob, jakým je vyučují, je ovšem podle odborníků další z příčin malého zájmu o vysokoškolské studium technických oborů.

Učitelů ale nejspíš v nejbližší době nepřibude. „Počet studentů oboru učitelství matematiky je 15–20, fyziky do 10. Pro porovnání, češtinu či občanskou nauku studuje kolem 80 studentů. Zájem klesá zřetelně, nepomáhají ani preferenční stipendia,“ uvádí Miloslav Brzezina z Technické univerzity v Liberci. Takové počty podle něj nedokážou pokrýt ani počet pedagogů odcházejících do důchodu.

A ti, kteří by měli v dětech probouzet zájem o matematiku, fyziku nebo chemii, to navzdory vlastním odborným vědomostem většinou nedovedou. Řešením by podle expertní komise EU mohl být přechod na Badatelsky orientované přírodovědné vzdělávání (inquiry-based science education – IBSE).

Podle dosavadních zjištění při tomto stylu výuky vzrostl zájem žáků přírodovědné obory, zlepšily se i jejich dosahované výsledky a současně se podněcovala motivace učitelů. IBSE bylo shledáno efektivní u všech skupin žáků, od nejslabších až po ty nejschopnější. Navíc se ISBE ukázalo jako prospěšné i při podpoře zájmu a participace dívek v přírodovědných aktivitách.

To ovšem stojí hodně peněz. Částečně mohou pomoci evropské fondy, ze kterých už do českých škol začínají proudit potřebné prostředky. Pořád to ale je a nejspíš i bude málo.

ČEZ například podporuje přípravu budoucích energetiků už na středních školách. Během několika let poskytne celkem 23 miliónů korun Střední průmyslové škole v Třebíči, kde se od loňského září začal vyučovat nový maturitní obor Energetika. Zájem o tento obor, který v České republice vyučuje jediná škola, téměř šestkrát přesáhl možnosti obsazení jedné otevřené třídy.

Skupina ČEZ se aktivně podílí také na změně přístupu k výuce fyziky. V rámci Klubu světa energie pořádá pro učitele fyziky různá školení a semináře, kde představují moderní metody výuky. Další z řady seminářů je zaměřen na praktické seznámení s učební pomůckou Gamabeta (slouží k demonstraci vlastností, jevů a zákonitostí z oblasti jaderné fyziky, ionizujícího záření a způsobů ochrany před ním), kterou ČEZ školám nabízí.