Členové skupiny o těchto zkušenostech hovořili na pondělní tiskové konferenci k dosavadním výsledkům metodické práce a k jejím vyhlídkám v roce 2010.

"Je to věc, se kterou jsme se setkali na seminářích v regionech. Je to jev, který se bude objevovat stále častěji, protože konsenzus o minulosti se zvolna rozpadá," řekl vedoucí skupiny Jaroslav Pinkas, který současné učí na klasickém gymnáziu v Praze Modřanech.

Učitelům, které žádají o pomoc, jak takové situace řešit, je podle něj těžké poradit. "Můžeme doporučit, aby rozdělovali vztah ke komunismu v rovině odborné a občanské," uvedl Pinkas. "I učitel má ale právo zastávat vlastní názor jako občan a pokud se necítí být kompetentní takto vystupovat před žáky, tak není možné ho k tomu nutit," dodal.

Děti reprodukují rodinnou historii

Děti podle Pinkase reprodukují rodinné paměti, rodinnou historii. "Spekulovat o tom, co je příčinou této varianty paměti, si netroufám. Je to ale téma, nad kterým se musíme do budoucna zamyslet," uvedl pedagog. Proti rodinným pamětem ale podle něj nelze vystupovat represivně. Zásadní chybou by bylo říkat dětem, že rodiče nemají pravdu. Cestu vidí v úsilí uvádět "malé" a "velké" dějiny do souladu a modifikovat to, co by mohlo mít negativní společenské důsledky.

Pro učitele je podle exministra školství Ondřeje Lišky složité podávat výklad mladým lidem o tom, na čem se veřejnost ani média neshodnou. Učitelé jsou nyní státem a společností vydáváni na pospas žákům. Potřebují systematickou podporu od ministerstva školství a například od Ústavu pro studium totalitních režimů či podobných institucí.

Není možné podle Lišky oddělovat výuku moderní historie od formování představ mladé generace o tom, co je svoboda, demokracie, lidská práva. Právě tyto pojmy dostávají obsah na základě studia nových dějin a jejich výuky. Připomněl, že ministerstvo školství připravuje ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně Centrum pro občanské vzdělávání, které má být spuštěno příští rok.

Skupina pro vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů organizuje nejen semináře, kterých se účastní stovky učitelů, ale připravuje také metodické pomůcky blízké nynější "mediální" generaci. Kromě metodických materiálů, které připravuje ve spolupráci s ministerstvem, jsou to například výuková DVD či webové prezentace k událostem let 1968 a 1989.