Rodiče si často dětí v autě nevšímají a diví se, že potomci zlobí, i když ve skutečnosti jen potřebují pozornost. Tu ale většinou získávají způsobem, který se dospělým nemusí líbit. "Základní podmínkou pro úspěšné cestování s dětmi je, aby si dospělí vůbec uvědomili jejich přítomnost a věnovali se jim," říká dětská psycholožka Jarmila Burešová z brněnské Pedagogicko-psychologické poradny.

Rada, jak dětem nejlépe zkrátit cestu, je podle odborníků jednoduchá: Povídejte si s nimi! Jak ale dokládají i vědecké výzkumy, právě v tom čeští rodiče příliš nevynikají. Při vzájemné komunikaci, třeba při pohledu na ubíhající krajinu, navíc vzniká pocit společně sdílených prožitků. "Rodiče mohou svým potomkům nenásilnou cestou předat svoje zkušenosti a přispět k rozvoji jejich znalostí, ale hlavně vytvářejí pocit rodinného bezpečí," upozornila Ilona Gillernová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

V autobusupomůže přehrávač, v letadle bonbóny

Cesta autobusem bývá kvůli omezené možnosti pohybu pro děti obvykle nejnáročnější a pro její zpříjemnění musejí rodiče prokázat velkou vynalézavost. Po ruce by měli mít vždy oblíbenou hračku, obrázkovou knížku či kreslicí potřeby. Vhodný je také hudební přehrávač, z nějž lze menším dětem pouštět pohádky a starším hudbu.

Podobně nesnadná je pro dítě i letecká doprava. K pohodě nepřispívají ani zpřísněná bezpečnostní opatření na letištích. Ani tady nesmějí chybět knížky a hračky a zapomínat by se nemělo na cucavý bonbon dobrý při startu a přistávání letadla. Zvláště v této fázi letu se má pozornost dítěte odpoutat rozhovorem, neboť prožívá nezvyklou psychickou i fyzickou zátěž. Stresující pro ně je už doprava na letiště i delší pobyt v jeho rozlehlých prostorách. Strach může v dětech vyvolat i samotné obří letadlo.

Vlak nabízí prostor, auto zastávky

Optimální je pro děti jízda vlakem, protože se mohou pohybovat v uličkách. Navíc nemusejí sedět jen na jednom místě a mohou si lépe povídat se všemi členy rodiny. Narozdíl od autobusu, kde bývá více lidí, také méně ruší spolucestující.

Asi nejlepší variantou cestování s dětmi je však podle psychologů auto. "S malým dítětem se nejlépe cestuje v autě, které je lepší než vlak," domnívá se Gillernová. Důležitá je podle ní možnost vytvoření si vlastního prostoru, kde děti mohou mít své hračky, polštářky, plyšová zvířátka a knížky. Pokud v autě cestují oba rodiče, měl by jeden z nich sedět na zadním sedadle vedle svého potomka. Jestliže s dítětem vyrazí jeden z rodičů, rozhodně by měl volit jen cestu kratší a nevydávat se třeba k moři, dodala psycholožka.

V autě si mohou společně zpívat písničky, hrát hry a dávat si slovní hádanky. Na cestování autem je největší výhodou, že je možné kdykoliv zastavit, aby se děti mohly protáhnout a projít.

Přestávky je vhodné dělat nejpozději po dvou hodinách jízdy. Optimální doba je však u menších dětí, podobně jako na základní škole, pětačtyřicet minut. Vždy ale záleží na náladě dítěte. Obvyklou známkou potřeby přestávky na protažení těla je výrazné zvýšení aktivity. "Pokud se dítě začne více hýbat, znamená to, že potřebuje uvolnění," uvedla Burešová. Psychologové nedoporučují spící děti budit a nutit je třeba při zastavení na dálničních odpočívadlech opouštět auto. Mladší děti by navíc měly, pokud to podmínky dovolí, dodržovat svůj pravidelný režim spánku.

Pozor na klimatizaci!

Klimatizace je již standardním příslušenstvím v dopravních prostředcích. Psychologové proto rodičům doporučují, aby si vždy ověřili, že na dítě nefouká, a předešli tak případným zdravotním komplikacím. Důvodem dětské nespokojenosti bývá i hlad a žízeň. Nejlepší na utišení žízně je čistá voda bez bublinek, která by ale neměla být příliš studená. K zahnání hladu jsou zase vhodná nedráždivá jídla, jako například rohlík se sýrem a ovoce a zelenina. Rodiče by neměli zapomenout na léky proti cestovní nevolnosti.

Pro ukrácení dlouhé chvíle jsou vhodné i přenosné DVD a hudební přehrávače. Na delších cestách by je ale měly střídat i jiné zábavy. Někdy je však podle psychologů lepší dívat se z okna. "Pokud rodiče jedou nějakou krajinou a mohou si o tom s dítětem povídat, je to rozhodně lepší, než aby se koukalo na film, který může vidět doma," uvedla Burešová.