"Manžel tehdy přijel z Ameriky a byl oslněný těmi zelenými stěnami mrakodrapů, a tak to Pragerovi vsugeroval. Byla to taky první budova v Praze, která byla obložená skleněnými stěnami," vzpomínala na počátky Ústavu makromolekulární chemie profesorova choť Linda Wichterlová.

Wichterle si podle ní na nové budově zakládal a každý den sledoval, jak její stavba pokračuje. Budova byla významným mezníkem ve vývoji poválečné české architektury a v roce 2000 byla pro svou architektonickou hodnotu zapsána do seznamu národních kulturních památek.

Wichterle sám ale ještě pracoval v laboratoři dole v Dejvicích, připomněl jeho žák Jiří Michálek, který s ním v laboratoři strávil 15 let. "A byla to obrovská škola," uvedl s tím, že měl ještě to štěstí, že s ním spolupracoval ještě na výzkumu a vývoji technologií kontaktních čoček.

Mnoho čoček jejich vynálezce spolkl

Profesor Wichterle podle Michálka neustále pospíchal a mnoho kontaktních čoček za svého života snědl. Kontaktní čočka vypraná v destilované vodě se totiž musí ještě převést do fyziologického roztoku, aby se mohla aplikovat na oko. A Wichterle pokusné čočky, aby urychlil proces a mohl je co nejdříve vyzkoušet, převáděl do fyziologického roztoku v ústech, protože sliny fyziologický roztok nahrazují. Často šokoval okolojdoucí tím, že vyndal něco úst, vložil to do oka, z druhého oka zase něco vyjmul a vsunul do úst, vzpomínal profesorův žák.

Michálek prý jednou jel s Wichterlem z laboratoře v Dejvicích. Profesor řídil, u vojenské nemocnice byl na silnicí hrbol. "Takže kolikrát jsme tam drncli a pan profesor se na mě otočil a řekl, tak jsem je zase spolkl," uvedl Michálek.

Ústav makromolekulární chemie má nyní 278 zaměstnanců, kteří pokračují ve Wichterleho tradici a vyvíjejí nové polymerní materiály. Patří mezi ně i tkáňové náhrady, bez kterých se moderní medicína neobejde. "Polymerní materiály se již staly nedílnou součástí moderní civilizace, jsou všude kolem nás, a proto budou vyžadovat soustředěnou pozornost i v budoucnosti," uvedl ředitel ústavu František Rypáček. Současně ale připomněl, že i jeho ústav musí zvažovat, které z výzkumných programů omezit, protože i na něj dolehne krácení dotace Akademii věd v příštím roce o půl miliardy korun.