Dosud si prý USB koupila necelá stovka lidí, další desítky na jeho vyhotovení ale čekají a jejich řady měsíc od měsíce rostou.

Disk obsahuje digitální přepis majitelova genomu, tedy data o všech jeho genech a nekódujících sekvencích, která si může prohlížet doma na počítači. Panuje naděje, že brzy by z takové informace mohli být experti schopni vyčíst, jak dlouho by jedinec mohl žít a co by se dalo udělat, aby se smrt oddálila - ideálně nadobro.

„Ještě v roce 2007 byli na planetě pouze tři digitalizované osobní genomy a dokonce ještě loni existovalo více lidí, kteří byli na Měsíci,“ uvedl Jorge Conde, výkonný ředitel americké společnosti Knome, která službu nabízí. Její cena však klesla a láká další zájemce, byť zatím prý výlučně miliardáře. Co je ale podle Timesů 70 000 dolarů proti třem miliónům, kterých bylo třeba na třináctileté dekódování prvního genomu, jež skončilo v roce 2003.

Conde odhaduje, že v roce 2015 bude stát osobní dekódování pod tisíc dolarů. Jedinou proceduru, kterou musí klient podstoupit, je přitom odběr krve. Nikam ale chodit nemusí, Knome za ním vyšle svého lékaře, ať už je zákazník kdekoliv na světě. 

Lepší investice než Bentley

Vědci argumenty zastánců drahého osobního genomu v digitální podobě zatím neuspokojují. K úspěšnému diagnostikování potenciálních chorob člověka jsou podle nich nutné nejen rozsáhlejší databáze, ale i dokonalejší výzkumné metody. Knome tvrdí, že jeho služba se obrací do budoucnosti. Disk jde už teď připojit k vyhledávači KnomeXplorer a lze tak spojit nové objevy ve výzkumu chorob a v genetice s individuální genetickou informací.

Jako první prý osobní genom v digitální podobě získal Rumun Dan Stoicescu, který žije ve Švýcarsku a věří, že nanotechnologie a umělá inteligence je cesta, na jejímž konce je lidská nesmrtelnost. Když se ho ptali, proč mu stálo za to dát za data 350 000 dolarů (zhruba šest miliónů korun), odpověděl prý, že je to lepší, než si za ně koupit auto značky Bentley.