Článek
Cassiopeia A budila zájem astronomů už od roku 1999, kdy ji objevila Chandra, vesmírná observatoř NASA. Pozůstatky supernovy, které jsou od Země vzdáleny jedenáct tisíc světelných let, zaujaly jako mocný zdroj rentgenových paprsků. Teprve nyní se ale podařilo vysvětlit, že jejich zdrojem je neutronová hvězda s tenoučkou uhlíkovou atmosférou.
Hvězda v Cassiopei A se zrodila před 330 lety a je tak nejmladší, jakou kdy vědci zachytili. Autoři studie soudí, že supernova, z níž se zrodila, explodovala kolem roku 1680, kdy ji pozoroval anglický astronom John Flamsteed.
„Hvězda se zrodila tak horká, že na jejím povrchu došlo k jaderné reakci, která vytvořila atmosféru širokou jen deset centimetrů. Její objev nám pomáhá pochopit, jak se neutronové hvězdy rodí při mohutných výbuších supernov,“ konstatoval kanadský astronom Craig Heinke, který byl jedním z vedoucích výzkumu.
Neutronové hvězdy jsou supertěžkým jádrem velkého slunce, jehož vnější obal odmrštil obří výbuch, při němž vznikají supernovy. Jak říká název, skládá se takové těleso téměř výlučně z neutronů. I čajová lžička neutronové hmoty váží miliardy tun. A tak i když má hvězda v Cassiopeji A průměr jen asi 20 kilometrů, je dvacetinásobně těžší než Slunce.