Na místě setkání knížete s medvědem

Je to právě tento kostel, který dal poutím jméno. Podle pověsti ho nechal založit jako rotundu kníže Boleslav II. Pobožný roku 971.

Pověst říká, že za dob „dívčí války“ tu kníže zabloudil u hrobů Ctiradových bojovníků pobitých ženskou družinou. Hroby hlídal divoký medvěd, ale knížeti se měl zjevit svatý Matěj a Boleslava zachránil. Další verzí je, že medvěda zastřelil lovec Matěj.

Malý kostelík nestačil

Kníže měl dát za záchranu vystavět kapli. Spolehlivě je církevní stavba, kostelík, doložena roku 1404. Kvůli malé kapacitě ho roku 1770 zbořili a postavili nový. Několikrát ho vyloupili, naposledy v 90. letech minulého století.  

Do věže v roce 1840 uhodil blesk a roztavil železné zvony přenesené sem dříve z kostela sv. Vavřince na Petříně. Nové zvony zrekvírovali Němci za druhé světové války.

Kostel je vystavěn v pozdním baroku, oltář je rokokový s obrazem sv. Matěje z roku 1699.

V kostele jsou vystavovány od roku 1972 perníkové betlémy.

Poutě posvětil papež

Poutě ke svatému Matějovi jsou zaznamenány od roku 1595, tehdy papež Klement VIII. vyhlásil pro poutníky plnohodnotné odpustky. Poutě byly přerušeny na krátké období po Bílé hoře.

Matějská pouť byla první jarní v Praze, tudíž opravdu velká. Poutní cesta začínala v místě nynější stanice metra Hradčanská, měla 12 kapličkových zastavení.

Postupně se stala zábavou

Postupně se z ryze duchovní posunula k zábavnímu charakteru, u fary při kostelu nebylo místo, proto se přesunula na Dejvické náměstí, tzv. Kulaťák. Za první republiky sem přicházelo až čtvrt milionu lidí.

Od roku 1964 se přesunula kvůli výstavbě kampusu ČSTV do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, dnes Výstaviště.

V některých letech návštěva dosáhla až milionů lidí.

Píseň o Matějovi

O pouti složil Karel Hašler písničku, tehdy hit, U svatého Matěje. Byl součástí filmu Josefa Kokeisla U svatého Matěje, když se slunko zasměje z roku 1928.

Dnešní pouť byla malá, zpívaly se procesní písně, v kostele proběhlo svaté přijímání a nešpory. Kostelní hřbitov je nejen pro obyvatele Dejvic a Šárky, odpočívá tu několik známých osobností – zvonařská rodina Manouškova, letecký maršál K. Janoušek, malíř O. Bubeníček…

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.