Ten býval součástí svatováclavské káznice, pražského vězení, fungujícího do doby, než na Pankráci postavili moderní věznici.

Skrýval se tu i malíř Škréta

Jednolodní gotický kostel ční vysoko nad ulici, je postaven na skále, jejíž zbytek byl směrem k řece odlámán. Původně tu stával románský kostelík, přestavba přišla mezi roky 1170 až 1181. Kostel byl součástí kláštera, který byl zbořen.

V roce 1673 sem přišel vyhledat azyl malíř Karel Škréta, jenž v souboji zabil soupeře, holandského malíře Ondřeje Octavia Piera. Během roku, kdy se tu skrýval, namaloval cyklus 32 obrazů s námětem svatováclavské legendy.

Kostel s klášterem augustiniánů nechal zavřít reformátorský císař Josef II. Budovy obsadilo vojsko, které tu mělo sklady, obrazy se většinou ztratily, některé visí drážďanské galerii.

Z kláštera káznice

Objekt byl od roku 1809 veden jako Svatováclavská káznice. První vězni, 204 mužů, přišli do naprosto katastrofálních podmínek. Byli zavřeni do bývalých mnišských cel, studených kobek, bez slamníku, s hejny krys, které roznášely nákazy.

Třetina vězňů brzy zemřela, kapacita byla 1300 odsouzených, mačkalo se jich tu přes 1600. Chodili i do kostela, tam se jich tísnilo na 400, při nynějších bohoslužbách či koncertech se vejde asi 200 lidí. Vězni chodili i na práce mimo areál.

Ve věznici působil páter Řezáč, má pamětní desku na zdi kostela. Jako první v monarchii tu začali s výukou odsouzených, učili se číst, psát a počítat. Kvůli naprosto špatným podmínkám věznici 1889 zrušili a později zbořili.

Novou postavili na Pankráci

To už na odlehlé pláni na kraji města stavěli v letech 1885 -1889 moderní věznici na Pankráci. Rozrůstající se velkoměsto ji brzy pohltilo, takže stojí v běžné zástavbě. Ve 30. letech minulého století k ní přistavěli budovu soudu, na vězeňský trakt je vidět jen z bočních ulic.

Za nacistické okupace zde Němci věznili, ale také popravovali - celkem 1079 lidí.

Popravovalo se i po válce, skončili tu nejen nacisti a kolaboranti, ale také mnoho nevinných ve vykonstruovaných procesech. K tomu ale také usvědčení zločinci a vrazi. Trest smrt, vykonávaný oběšením, byl zrušen roku 1990. Celkem na Pankráci popravili 1580 osob.

Smrt parašutistů

Svatováclavský kostel patří od roku 1927 Církvi československé husitské, prohlídky jsou možné každý čtvrtek v době od 14 do 17 hodin.

Kostel, kde se skrývali parašutisté, byl původně zasvěcen patronu nemocných sv. Karlu Boromejskému. Chrám byl součástí sousedního ústavního domova pro kněze na penzi, který roku 1783 zrušili a proměnili jako protější svatováclavský na kasárna a skladiště. V roce 1866 se stal součástí ČVUT. 

V září 1935 kostel zasvětili sv. Cyrilu a Metodějovi a stal se sídlem pravoslavného biskupa Gorazda (občanským jménem Matěj Pavlík).

Resslova ulice vznikla po zboření vězení, průlomem k Vltavě.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.