Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Zazděná Markéta a kvílející Vilém, na Landštejně straší dcera s otcem

Hrubou omítkou u landštejnské brány vykukuje na příchozího tvář Markéty, dcery Viléma z Landštejna. Jsou vidět i dlaně, tedy pokud tmavé skvrny dokážete jako otisk identifikovat. Stal se tu podle pověsti zločin, kráska doplatila na rozhodnutí tvrdohlavého tatíka. Na hradě straší vítkovská rodinka.

Foto: Vratislav Konečný
Zazděná Markéta a kvílející Vilém, na Landštejně straší dcera s otcem

Hrad střežil kupeckou stezku z Rakous do Čech, byl důležitou pevností, za panování Krajířů z Krajku dokonce třetím největším hradem u nás.

Válka růží

Z věže je úchvatná vyhlídka, zelené lesní moře, pastviny, louky. Kolem roku 1260 začíná známá historie Landštejna. Vítkovec Vítek dostává od krále Jana Lucemburského, kterému pomohl na trůn, rozsáhlé majetky, Landštejn k nim patřil.

Nejznamenitějším majitelem ale byl Vilém z Landštejna, podle jehož pevnosti vedla obchodní stezka. Prchlivý Vilém měl mocného souseda Jindřicha II. z Jindřichova Hradce. Aby rody  posílily, slíbil mu Vilém dceru Markétu za ženu. Jindřich se sice zamiloval, ale chtěl věnem mýto ze stezky. Vilém odmítl a Jindřich nechal kupce jezdit směr Hradec.

To byl počátek dlouhotrvajících bojů, spor vešel ve známost jako válka růží. Sňatek byl zrušen, landštejnský pán se zatvrdil. Markétu měl osvobodit rytíř Buzek z Lásenic, to se prozradilo a zhynul v hladomorně.  

Markétiny lamentace ji prý přivedly do vězení, snad měla skončit i zazděná, každopádně stopy po ní končí. Do války byly vtaženy nejen jižní Čechy, každý tu byl spřažen s každým, ale i Horní Rakousy. Spor řešil až Karel IV., právo přiřkl Landštejnovi. Vše skončilo v roce 1356 soubojem Viléma a Jindřicha. Vilém zemřel  na následky zranění. Po jeho smrti už panství neprosperovalo, žádný ze šesti synů nedosáhl otcova věhlasu.

Jeho smrt a zánik stezky znamenal konec moci.

Dvě století Krajířů

Hrad připadl koruně. Václav IV. ho v roce 1381 věnoval korutanskému hejtmanovi Kraigovi. Tento později psaný pán Konrád Krajíř z Krajku musel z Rakous uprchnout kvůli nepoctivosti.

Král si ho ale velmi oblíbil, po zprostředkování sňatku princezny Anny s anglickým králem Richardem II. byl Konrád na vrcholu. Nejvlivnější byl z krajířského rodu Volf Starší (+1554), velitel zemské hotovosti sbírané proti možnému tureckému vpádu.

Po blesku přišel konec

Posledními majiteli, kteří se o hrad alespoň částečně starali, byli Herbersteinové, pocházející ze Štýrska. V roce 1771 zapálil blesk  šindelové střechy, hrad  vyhořel a už ho nikdy neobnovovali. Ruina postupně chátrala. Centrem moci se stal velkolepě řešený renesanční Jindřichův Hradec, z Landštejna zbyly jen půvabné ruiny.

Mohutná čtyřboká věž ční vysoko mezi okolním lesním mořem, přerušovaným výseky pastvin, polí i přehradní nádrže pod hradem. V 70. letech minulého století začaly první odklízecí práce, poté se přešlo v náročnou rekonstrukci. Přístupný je Landštejn od roku 1990.

Markéta se stala landštejskou Bílou paní, bloudí prý po hradbách, za bouřlivých nocí tu kvílí i Vilém, prosící za odpuštění.

Chcete se něco dozvědět o gotice?

O víkendu 1. a 2. října proběhne komentovaná prohlídka hradu s ing. Jiřím Dluhošem na téma kamenné gotické prvky na hradě a architektura 14. století. Zaměří se na vystavené zbytky kamenných ostění v gotické obytné věži. Prohlídka začíná ve 14 hodin na nádvoří hradu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků