Hlavní obsah
syndrom CAN - děti týrané, zneužívané a zanedbávané Foto: Jana Matějíková

Týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí je ve Frýdku-Místku zhruba 13 ročně

Problematikou dětí se syndromem CAN, čili dětí týraných, zneužívaných a zanedbávaných se ve Frýdku-Místku zabývají pracovnice sociálně právní ochrany dětí magistrátu na ulici Palackého v Místku. V loňském roce řešili 17 nahlášených případů.

syndrom CAN - děti týrané, zneužívané a zanedbávané Foto: Jana Matějíková
Týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí je ve Frýdku-Místku zhruba 13 ročně

U tří chlapců a tří dívek se jednalo o tělesné týrání, u jednoho chlapce o psychické týrání, u čtyř dívek o sexuální zneužívání a šest dětí se setkalo se zanedbáváním ze strany rodičů. Podle naší evidence se jednalo o děti ve věku od 6 do 15 let. V okrese Frýdek-Místek je evidováno v průměru 13 takovýchto případů ročně.  

Přesná statistika týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí neexistuje, protože většina těchto případů se odehrává skrytě, v soukromí rodin a za zavřenými dveřmi domácností. Některé případy nejsou nikdy odhaleny. V mnoha případech ale pomáhá k odhalení pachatelů veřejnost, která není lhostejná ke svému okolí a která si také plní zákonem danou ohlašovací povinnost, což znamená, že v případě podezření na možné týrání, zanedbávání nebo zneužívání dětí oznámí tuto skutečnost policii nebo státnímu zastupitelství nebo na to upozorní orgán sociálně-právní ochrany dětí.  

„My se každým nahlášeným případem intenzivně zabýváme. Každý případ si vyžaduje individuální přístup, přičemž se musíme striktně držet zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který jasně definuje, za jakých okolností lze dítě z rodiny odebrat, jak při tom postupovat, ale hlavně z něj jasně vyplývá, že můžeme dítě odebrat z rodiny jen na základě rozhodnutí soudu, nemůžeme tak učinit na základě svého rozhodnutí,“ řekl vedoucí odboru sociální péče Petr Mikulec.

„Mnoho občanů má představu, že po nahlášení podezření na týrání, zanedbávání nebo zneužívání dítě okamžitě přijedeme na místo a dítě rodičům odebereme. Ve skutečnosti tak můžeme učinit pouze v případě, že je bezprostředně ohroženo zdraví nebo život dítěte, i v tomto případě ale musí dát souhlasné stanovisko soud, který tak na naši výzvu reaguje zpravidla do 24 hodin. Soud žádáme o vydání předběžného opatření i v případě, že v rodině se i přes naše působení nedaří zlepšit situaci a děti opětovně citově strádají nebo nemají zabezpečené základní životní podmínky, ke kterým se řadí teplo, spánek, pravidelná strava a podobně. I zde usilujeme o odebrání dítěte z rodiny a jeho umístění do náhradní rodinné péče, kdy přednost mají rodinní příbuzní, pak následují pěstouni a jako poslední volíme institucionální péči ve formě dětských domovů,“ vysvětlila vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí Renáta Bohačíková.  

Sociální pracovnice z orgánu sociálně-právní ochrany dětí by rády veřejnosti sdělily podrobnější informace ke konkrétním případům, to ale nemohou. Brání jim v tom zákonné ustanovení o mlčenlivosti, které se na ně vztahuje i po skončení jejich pracovního poměru. „Informace k případům můžeme sdělit jen policii nebo soudu. Aktivně se bránit obviněním z údajné nečinnosti je pro nás téměř nemožné a je to pro nás velkou nevýhodou,“ podotknul Petr Mikulec.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků