Hlavní obsah
Muzeum čarodějnických procesů v Nyse Foto: Wydział Promocji, Sportu i Turystyki w Nysie

Stezka v česko-polském pohraničí vede místy spojenými s hony na čarodějnice

Po stopách čarodějnických procesů vede stezka Po čarodějnické trase v česko-polském pohraničí spojující nejzajímavější místa spojená s honem na čarodějnice ze 17. století. V Nyse je muzeum procesů.

Muzeum čarodějnických procesů v Nyse Foto: Wydział Promocji, Sportu i Turystyki w Nysie
Stezka v česko-polském pohraničí vede místy spojenými s hony na čarodějnice

V Nyse, kdysi sídle vratislavských biskupů, zbudovali Poláci Muzeum čarodějnických procesů. Ty se vedly většinou s cílem vydělat peníze, nejen ze zabaveného majetku, mnohdy si majetnější odsouzení museli zaplatit proces i exekuci.

Z čarodějnictví byly většinou obviňovány žebračky, léčitelky, ale i zámožnější měšťanky, podle toho, co bylo cílem inkvizitora.

Kladivo na Šumpersku

V Čechách se hony na čarodějnice rozšířily až po násilné rekatolizaci po roce 1620. V nysko-jesenickém pohraničí začaly procesy za vlády nyského knížete a vratislavského biskupa Karla Ferdinanda Wazy. Později se přenesly na jesenické a velkolosinské panství, kde řádil proslulý inkvizitor František Boblig, známý z románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, později zfilmovaného.

První hranice na Jesenicku vzplála 1682, poslední popravy vykonali v Šumperku 1692. Zahynulo 63 osob, včetně děkana Lautnera. Ve Zlatých Horách popravili 85 lidí. Upáleno bylo i 23 dětí, nejmladší roční.

Upálili je v peci

Waza se v Nyse zdržoval málokdy, jeho úřad přebral biskup Liesch, který byl posedlým vymítačstvím. Kat měl práce víc než dost. V muzeu uvidíte řadu exponátů jak mučicích nástrojů, tak i písemností vztahujících se k této odporné činnost.

Nejhorší řádění postihlo obyvatelstvo v letech 1638 - 1648, řádil mor, a to byla dobrá obhajoba procesů. Biskupská administrativa přikázala radnici vyčlenit zvláštní budovu pro zadržené čarodějnice, rovněž musel být neustále v permanenci kat. Na Lieschův příkaz postavili pec, „měla být neprodleně uvedena do provozu, aby spravedlivou smrtí byly čarodějnice potvory odervány ze svazku s ďáblem“, 26. září 1639 v ní upálili 26 žen.

V roce 1651 v peci upálili dalších 42 žen. V tomto roce mělo být upáleno na 200 lidí. Poslední proces se konal 1689. V roce 1701 nechal odlít biskup Neuburg zvon s nápisem Zvuk zvonu sv. Anny at vyplaší čarodějnice z knížectví. Král Bedřich II. Velký nakázal zrušení mučení, to platilo i na nyské knížectví, kde tyto tendence stále byly.

Papež mučení zakázal

Šílené popisy toho, co měly ženy čarodějnice na sabatech dělat, svědčí o sexuálních poruchách jejich stvořitelů. Měli to zmapováno do nejmenších podrobností, zrovna jako svůj „zákoník“, Kladivo na čarodějnice / Malleus maleficarum, spis pánů Sprangera a Krammera, kterým se inkvizitoři řídili.

Oficiální katolická církev se od knihy ostře distancovala. Hlavní podíl na ni má zřejmě Kammer. Kvůli svým sexuálním úchylkám musel odejít z Insbrucku. Papež Pius V. Kladivo zařadil na index zakázaných knih, přesto byla po bibli druhou nejtištěnější. Papež zakázal v papežském státě čarodějnické procesy, ale hrabivost byla mocnější.

Na české straně je Čarodějnická trasa dlouhá 138 kilometrů. Začíná v Mohelnici a pokračuje přes Šumperk, Velké Losiny a Jeseník do Zlatých Hor. Je na ní dvacet zastavení.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků