Hlavní obsah
Název našeho srpna napovídá, že v tomto měsíci panuje srp, tedy žně. Na oslavu si dodnes lidé na venkově váží kytice z obilí, chrp a vlčích máků. Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Srpen má nejkrásnější počasí v roce, říká stará lidová pranostika

Pojďme si připomenout prastaré zvyky a rituály, které naši předci dělali v době žní a dožínek a také se seznámit se zázračnými účinky bylin. Připomeneme si i lidové pranostiky našich moudrých babiček.

Název našeho srpna napovídá, že v tomto měsíci panuje srp, tedy žně. Na oslavu si dodnes lidé na venkově váží kytice z obilí, chrp a vlčích máků. Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Srpen má nejkrásnější počasí v roce, říká stará lidová pranostika

Srpen je osmý měsíc v roce. V starořímském kalendáři se původně jmenoval sextilis, tj. šestý měsíc, neboť rok tehdy začínal březnem. Když udělil římský senát císaři Oktaviánovi, který vládl v letech 29 př. n. l. - 14 n. l., titul Augustus (Vznešený), byl na jeho počest pojmenován tento měsíc augustus. A tento latinský název měsíce srpna přejala i většina evropských jazyků.

Název našeho srpna by napovídal, že v tomto měsíci panuje srp, tedy žně. Byl však též vysloven názor, že název srpen patrně souvisí s litevským slovem sirpsti, tj. zráti.

První srpnový den se začíná slunce sklánět zpět do tmy, připravuje se na odpočinek. Ačkoliv to ještě není jasně patrné, přichází konec léta. Ptáci přestávají zpívat, rostliny už nejsou tak svěže zelené, vzduch už není tak průzračný.

Slované oslavovali boha Radegasta

Podle starých Keltů se toto období, trvající od 1. srpna do konce října, nazývá Lugnasad a jeho slavnostní počátek nese stejné jméno. Ve starém Římě to byl svátek nepřemožitelného boha Sola, tedy Slunce, který je v tuto dobu v té nejlepší kondici.

Slované oslavovali svého Dažboga (Radegasta), boha slunce a úrody. Především platí, že jde o oslavu mužské, sluneční energie, která je pro dozrávání klíčová, tento čas zkrátka patří mužům. Pořádaly se nejrůznější soutěže, závody a ukázky mužských dovedností. Mezi kruté praktiky našich předků vážící se k oslavě dožínek patřilo i setnutí hlavičky mladého beránka, aby neokusoval rašící obilí. Tento krvavý zvyk už naštěstí zcela vymizel.

Dožínky

Sklizeň probíhá po delší dobu, a první srpnový den je tedy i příslibem sklizně, která teprve nadejde. V domech a stodolách se nechávaly dožínkové věnce jako sluneční symboly a panáci spletení z posledního snopu a ozdobení květy až do příštích žní. Tento děkovný svátek oslavuje dobrou úrodu a týká se tedy nejen obilí, ale i vína, chmele, brambor a dalších plodin. V těchto dnech je zapovězeno násilí, jsou zakázány hádky a pomluvy, vinou zlých slov bychom přivolali na úrodu neštěstí. Nešetříme tedy dobrým slovem!

Každoročně se o žních symbolicky obětuje Zelený muž, aby na jaře znovu procitl. Na jeho uctění se pečou koláče z bobulovitých plodů - malin, borůvek a ostružin. O tento koláč je nutné podělit se s přáteli.

Dožínky jsou svátkem veselí, zpěvů, tanců a umírněného obžerství. Bylinou dožínek je kromě obilí také slunečnice, která představuje odvahu, sílu a vitalitu, tedy mužské vlastnosti. Stromem boha Lugha je jasan, žádný jiný strom nemá tak silnou sluneční signaturu.

Pranostiky našich babiček napoví

Srpen má nejkrásnější počasí v roce.

Srpen začíná, co červenec končil.

Když pálí srpen, bude pálit i víno.

I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.

Co v srpnu do oběda naprší, rychleji než se oběd sní, vše slunce vysuší.

Srpen-li nás často nepokropí, polím mnoho škody nenatropí; za velikost krásných stohů děkuj vroucně Pánu Bohu.

(Zdroj: Jan Munzar – MEDARDOVA KÁPĚ, Zdeněk Vašků – VELKÝ PRANOSTIKON a Eva Francová – ROK VE SVATOJÁNU) 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků