Článek
Jedno z největších hradišť
Rozloha hradiště je asi 56 hektarů a je jedním z největších v Čechách. Bylo objeveno v 80. letech 19. století.
Hradiště zde stálo již na přelomu dob bronzové a železné. Je uváděno jako kultura knovízská s datováním asi 9. až 7. století před naším letopočtem. Stále jsou patrné pozůstatky mohutných valů, sídlo tvořilo vnější a vnitřní hradiště, v němž stála kamenná akropole.
Z jihu bylo místo zajištěno branami. Četné archeologické nálezy svědčí o jeho velkém významu. Také stále ještě přitahují amatérské hledače pokladů, kteří jdou hlavně po zlatých keltských mincích, tzv. duhovkách. Dají se najít pomocí detektorů a archeologové jsou z toho velmi pobouřeni.
Podivné síly a neviklavý viklan
Na okrajovém lomu vrcholu, dlouhé kamenné plošině, jsou dvě místa - Čertova kazatelna a Hadí skála. Psychotronici tvrdí, že není radno se zde déle zdržovat. Zatímco na úbočí kopce jsou pozitivní síly, na vrcholu je prý kdysi někdo „přeprogramoval“, zřejmě druidové, a je tu velmi záporný zdroj. Měla to prokázat místní měření, jsou tu prý velmi silné energetické toky. Virgule se tu prý v rukou kroutí jako vývrtka.
Vysvětlení ale může být zcela bez tajemných sil. Mezi břidlicová pásma stoupají diabasy, obsahující železnou rudu, proto je to tu magnetické. Pod plošinou jsou obrovská suťová pole.
O Plešivci koluje legenda, že tu létal směrem na Jince ohnivý drak. Za kopci by legenda uspěla, je tam vojenský výcvikový prostor, kde každoročně probíhají známá Bahna.
Na úpatí Plešivce, bez výraznějšího značení, stojí viklan, bohužel se již dávno neviklá, někdo poškodil jeho ložiště. V jeho okolí jsou stovky kamenných „mužíků“, místo působí mysticky. Ti prý ale odvádějí pozitivní sílu balvanu mimo prostor. Asi není co, když se neviklá.
