Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Prastarý křesťanský klášter v muslimské zemi zhmotňuje biblické odkazy

Klášter svaté Kateřiny na Sinaji je od roku 2002 coby nejstarší dodnes funkční klášter zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Egypt má zastoupení křesťanů zhruba 10procentní, tato památka stojí již od 6. století v místě, kde se měl zjevit Bůh Mojžíšovi, a jen nedávno unikla možnému zboření.

Foto: Petr Hejna
Prastarý křesťanský klášter v muslimské zemi zhmotňuje biblické odkazy

Kdo při návštěvě Egypta zatouží poznat místa příběhů Starého zákona, neměl by vynechat tuto kulturní, historickou, sakrální i přírodní památku. Klášter se nachází na úpatí hory Gebel Musa (2285 m n. m.) ve výšce 1585 m n. m. Z parkingu v údolí al-Dér je to k němu jen pár stovek metrů. Ještě vyšší je sousední Gebel Katharina - 2642 m n. m.

Výskyt mnichů zde je doložen roku 371, vznik kláštera pak v 6. století. Z té doby pochází i část zdí, díky nimž má klášter vzhled horské pevnosti. Zbudován byl k ochraně hořícího keře, ze kterého měl v plamenech zjevený Bůh předat Mojžíšovi Desatero, tedy kodex mravních zákonů.

Dřívější název byl klášter Hořícího keře či Proměnění Páně. Jméno současné získal v 11. století, a to díky tomu, že od 8. století uchovával ostatky sv. Kateřiny. Zdejší mniši jsou řeckého ortodoxního vyznání, roku 1106 zbudovali i mešitu, dnes již muslimům nesloužící. Ve 14. století došlo po zemětřesení k přestavbě, roku 1800 inicioval Napoleon další práce na objektu, předtím v roce 1798 klášter osvobodil od daní.

Bazilika Proměnění Páně, vystavěná v 6. století císařem Justiniánem, ukrývá ostatky sv. Kateřiny, další legendární místo je studna, z níž měli pít Izraelité při úprku z Egypta a kde měl Mojžíš potkat Siporu, svoji budoucí ženou.

Slavný keř je jen jeho odnož, ostatně zpochybnitelná jako ostatky i samo místo. Jelikož Mojžíše akceptují i muslimové, judaisté i další náboženství, spekuluje se o více lokalitách, kde mělo k osudovému zjevení dojít. Pochopitelně zda vskutku anděly uchopené a na Sinaj zanesené zmizelé tělo světice zde bylo posléze díky vidění mnichů nalezeno, toť nedoloženo, a hlava a levá ruka mučednice také nemá certifikát DNA, stejně jako další její ostatky v našem chrámu sv. Víta.

Bohužel mnoho je turistům zapovězeno - jak knihovna se středověkými rukopisy, tak unikátní sbírka více než 2000 ikon (zhruba 40 je vystaveno v muzeu). Codex Sinaiticus ze 4. století je i tak zastoupen jen fragmentem, byl buď tajně prodán německému badateli ve službách cara Alexandra II, či jím „nevrácen“.

Dalši informace o nejstarší dochované Bibli světa ZDE.

Klášter je přístupný mimo Pá, Ne a pravoslavné svátky pouze dopoledne od 9 - 12 hodin, platí se před vjezdem do oblasti hory sv. Kateřiny 5 $ a za návštěvu muzea totéž - ovšem jde to „ukecat“, zatímco fotografování v muzeu a bazilice ani náhodou. Cestovní kanceláře nabízejí i spojit klášter s nočním výstupem na horu, což je ovšem jen pro zdatné. Samotný výlet na klášter nabízí delegáti za 55 €, např. v Dahabu lze pořídit za 35 € a privátní cestu za 45 €. Nejlepší je vyrazit taxíkem, kdy těch 130 km vyjde dohromady tam a zpět na 80 €, tedy ve čtyřech 20 na osobu + vstupy. Navíc řidič zastaví dle požadavku klientů, sama cesta horami a pouští je zrakový zážitek.

Ač u moře si turisté užívají i v zimě tepla, radno sbalit si teplejší oblečení. Přestože se planeta otepluje, letos klášter pokryl sníh a i staří beduíni se vydali na ten zázrak podívat.

Emeritní generál Ragáj roku 2014 navrhoval zboření kláštera pod záminkou bezpečnosti, ale spíš mu vadila přítomnost zhruba dvacítky „cizinců“, kteří za staletí vystavěli další stavby kolem studny, ba i občas vyvěsili řeckou vlajku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků