Pohled na Vltavu ze Smetanovy vyhlídky nikdy nezevšední

Vyhlídku tvoří malá vybetonovaná plošinka mezi starými chatkami, zabezpečená zábradlím. Zbudovali ji v roce 1974, kdy měl skladatel Bedřich Smetana, který tu rád pobýval, 150. výročí narození. Tok řeky ho inspiroval k sepsání symfonické básně Vltava.

Přístup k vyhlídce je snadný, většina návštěvníků parkuje na příjezdové cestě k osadě, a poté přes pole rovnou ke skalám. To lze ale jen v období po sklizni, jinak je tu vyznačená cesta po žluté. Jede sem i autobus MHD 438 ze smíchovského nádraží, vystupuje se v zastávce Krňany, rozcestí Třebsín.

Proslulá trampská osada Ztracená naděje, zkráceně Ztracenka, vznikla sloučením několika menších vodácko-trampských osad ve válečném roce 1916. Byla první osadou u nás.

To byla léta, kdy se dělalo i v sobotu, žádné prodloužené víkendy, osadní chatky a boudy vznikaly z materiálu převezeného na zádech a vláčeného buď na lodi, nebo pěšky lesy. Koníčkovalo se proti proudu, šlo to ztuha, ale o to větší byla radost, když zase vznikl nový wigwam. Život byl spartánský, ale zdravější. To tu zněla bendža, kytary, ukulele, pořádaly se osadní sportovní soutěže, muži byli k ženám džentlmenští.

Svatojánské proudy byly obávány mezi voraři, kteří plavili ze Šumavy dřevo do Prahy. Proudy dostaly název podle Jana Nepomuckého, jehož socha byla coby ochranná vztyčena roce 1722 na začátku proudů. Místo zatopila slapská přehrada, ale sochu před několika lety potápěči znovunainstalovali na původní místo pod hladinu. Repliku uvidíte pod přehradní hrází.

Ztracenka je sice stále živá, ale na chatách, které po jedné z velkých povodní přesunuly na bezpečnější místo, čučí k nebi satelity. Rodokapsy už nikdo nečte, staré trampské melodie se pomalu vytrácejí.

Vyhlídek na Vltavu je několik, ale Smetanova je jedničkou v každé době. Hodně navštěvovaná je i ta u Teletína, taky stojí za návštěvu.