Hlavní obsah
Stanislav Hlaváč Foto: Jan Řehounek

O samizdatu se hovořilo v Klubu čtenářů Bohumila Hrabala

Klub čtenářů Bohumila Hrabala byl v Nymburce založen 21. listopadu 1998, rok po odchodu pana spisovatele do literárního nebe. Toto společenství Hrabalových přátel a čtenářů si předsevzalo udržovat Hrabalovo dílo v povědomí široké kulturní veřejnosti a sdružovat jeho obdivovatele.

Stanislav Hlaváč Foto: Jan Řehounek
O samizdatu se hovořilo v Klubu čtenářů Bohumila Hrabala

 Zřizovatelem Klubu je Městská knihovna v Nymburce. Klub pořádá celou řadu akcí – setkání, besedy, přednášky, vlastivědné procházky, vydává zpravodaj Nymburský pábitel. 

V sobotu 8. prosince se uskutečnilo výroční zasedání klubu. Přítomní členové konstatovali, že se předsevzetí o oživování osobnosti Bohumila Hrabala daří i přesto, že v poslední době zájem veřejnosti bohužel výrazně poklesl. Velmi oblíbenou akcí i nadále zůstává setkání Hrabalovo Kersko, pořádané Klubem čtenářů B. H. vždy v květnu, na které přicházejí stovky lidí.

Hostem setkání byl Mgr. Stanislav Hlaváč z Knihovny Libri prohibiti, který přednesl přednášku Bohumil Hrabal a jeho dílo v samizdatu. Téma samizdatu v tvorbě Bohumila Hrabala je totiž velmi zásadní.

Po roce 1963, kdy vyšla jeho první kniha – Perlička na dně (Československý spisovatel), se zařadil mezi oblíbené a vydávané spisovatele (nakladatelství ČS a MF). Následovaly knihy Pábitelé, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Ostře sledované vlaky, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, Automat svět, Toto město je ve společné péči obyvatel, Morytáty a legendy.

Jenže pak přichází srpen 1968 a následná normalizace. Hrabalovy knihy Poupata a Domácí úkoly, vytištěné v nákladech 35 000 a 26 000 výtisků, jsou vyřazeny z edičních plánů a skartovány. Ještě v roce 1970 se ke čtenářům dostávají Ostře sledované vlaky a pak se z Bohumila Hrabala stává zakázaný autor. Připravené Postřižiny už v roce 1972 nevycházejí.

Iniciativy se ujímají samizdatové edice: Petlice Ludvíka Vaculíka, Expedice Václava a Ivana Havlových, Pražská imaginace Václava Kadlece, Popelnice Jiřího Gruntoráda, Krameriova expedice Vladimíra Pistoriuse. V nich v letech 1971 až 1975 vycházejí všechna Hrabalova zásadní díla: Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas, Něžný barbar, Příliš Hlučná samota. Po problematickém, zřejmě zmanipulovaném a velmi diskutovaném rozhovoru v Tvorbě (8. ledna 1975), v němž autor vyjadřuje loajálnost k režimu, mohou opět začít Hrabalova díla vycházet. Jako první je v témže vydání Tvorby publikována povídka Rukověť pábitelského učně.

I přesto, že jeho knihy opět vycházejí a o knihkupeckých čtvrtcích na ně stávají nekonečné fronty čtenářů, nekončí samizdatové tisky. Například když ve Svatbách v domě autor odmítl nakladatelské zásahy do textu (Československý spisovatel), je trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky publikována v samizdatu. Následuje i Skřivánek na niti, Pražská ironie, Životopis trochu jinak a řada textů v Pražské imaginaci.

Samizdatové vydávání samozřejmě končí po listopadu 1989, kdy vycházejí Hrabalovy Sebrané spisy (již oficiální Pražská imaginace) a nastává vydavatelský boom jeho knih.

Knihovna Libri prohibiti má ve svém fondu 395 samizdatových publikací ke jménu Bohumila Hrabala, z toho 360 jeho autorských.  

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků