Hlavní obsah
Lukáš Koblása (vlevo), rektor UHK Josef Hynek, prorektorka Monika Žumárová těsně před předáním ceny za šíření vynikajícího jména univerzity. Foto: archiv UHK

Nadějný varhaník Lukáš Koblása mezi oceněnými studenty Univerzity Hradec Králové

Výročí 17. listopadů 1939 a 1989 jsou pro Univerzitu Hradec Králové již několik let příležitostí k ocenění studentů, kteří vynikajícími výsledky šíří skvělé jméno své „alma mater“.

Lukáš Koblása (vlevo), rektor UHK Josef Hynek, prorektorka Monika Žumárová těsně před předáním ceny za šíření vynikajícího jména univerzity. Foto: archiv UHK
Nadějný varhaník Lukáš Koblása mezi oceněnými studenty Univerzity Hradec Králové

Také letos převzalo z rukou rektora Josefa Hynka, prorektorky Moniky Žumárové, primátora Hradce Králové Zdeňka Finka a zástupce sponzorů čtrnáct jednotlivců z téměř osmi tisícovek studentů ceny za skvělou reprezentaci univerzity.

Nechyběl mezi nimi Lukáš Koblása, který studuje bakalářský dvouobor Hru na nástroj se zaměřením na vzdělání, tedy varhany, a Hudební kulturu se zaměřením na vzdělání. A aby toho nebylo málo ještě další obor Sbormistrovství chrámové hudby.

Těsně předtím, než před zcela zaplněným sálem královéhradeckého Aldisu převzal cenu, zaznělo v jeho profilu: „Lukáš hraje na varhany a sbírá ocenění nejen po celé České republice, ale i v Evropě. Aktuálně získal první místo na mezinárodní interpretační soutěži na Slovensku a v létě se stal jednou z hvězd koncertu v rámci Festivalul Barocul in Ipostaze Contemporane v Temešváru, kde vystupoval s tamější filharmonií.“

Jaký to je pocit? „Když jsem stál na podiu a rozhlížel se po davu v sále, byl to úžasný pocit. Stát tam nahoře a získat takové ocenění je pocta,“ svěřil se s dojmy Lukáš Koblása, pocházející z Dobrušky, který vedle skvělé reprezentace školy, stíhá ve městě F. L. Věka mnoho dalšího.

"Zaskakuje“ za nemocnou učitelku v ZUŠ, je platným členem týmu pořadatelů Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka, podílel se na záchraně varhan v Husově sboru, diriguje chrámový sbor v dobrušském kostele sv. Václava a dál chodí hrát na mše.   

Vraťme se však k ocenění Lukáše Koblásy. Jak sám líčí soutěž na Slovensku, kde tak dobře reprezentoval?

„V dubnu jsme byli se třemi spolužáky v Ružomberku, kde se konala soutěž ve hře na varhany, klavír a ve zpěvu. Jednalo o jednodenní akci, kdy den předtím proběhla registrační zkouška, která končila v deset nebo jedenáct večer. Konkurence se sešla poměrně velká. Hrál jsem tam na zajímavý nástroj – jedná se o moderní novostavbu v nádherném prostoru, která není dokončená, chybí rejstříky. Dozvuk tam je kolem tří až čtyř vteřin, nástroj zní krásně a dá se na něj zahrát v podstatě všechno,“ řekl nadějný varhaník.

„Pan docent Vaníček při přípravě říkal, že jedeme na zkušenou a nečekal od nás žádné úspěchy. Opak se stal pravdou, všichni jsme se umístili a soutěž tzv. „vybrali“. Podobně se vedlo i klavíristům a zpěvákům,” dodal.

Nadějný varhaník vzpomíná i na den, kdy poprvé usedl ke královskému nástroji: „Bylo to druhý týden v únoru roku 2011. Stál jsem nahoře na kůru v kostele sv. Václava v Dobrušce a paní Šitlerová, která hrála večerní mši, se mě pak zeptala, zda si nechci chvilku zahrát. Sedl jsem k nástroji, něco „zašmidlal“, ale uchvátilo mě to. Byl jsem vděčný bývalému děkanovi P. Zontákovi, že mi umožnil v tomto kostele cvičit. Jako protislužbu jsem chodil hrát na mše, což pro mě byly téměř ideální podmínky.“

Na otázku - Čemu se chce v budoucnu věnovat? - Lukáš Koblása okamžitě odpovídá: „Chtěl bych získat místo na ZUŠ. Teď jsem trochu přičichnul k učení, díky záskoku v ZUŠ, a opravdu mě to baví. Rád předávám něco, co jsem se dozvěděl sám. Je radost vidět žáky, jak se posouvají. To se mi moc líbí. Samozřejmě bych také rád koncertoval, pokud to bude možné. Moc bych si přál mít stálé místo a k tomu koncertovat.”

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků