Milosrdní bratři se rozloučili s Prostějovem
Při této slavnosti byl kostel s areálem kláštera předán arcibiskupství olomouckému. To podle listu arcibiskupa Jana Graubnera, čteného v úvodu bohoslužby, bude pokračovat v téměř 300leté tradici působení milosrdných bratří v Prostějově s tím, že po generální opravě bude areál sloužit k charitativním účelům.
Slavnosti byl přítomen provinciál řádu bratr Joachim Mačejovský a převor bratr Martin Macek. Ten připomněl přítomným působení řádu během 282 let v Prostějově a předal Pamětní medaili několika spolupracovníkům z Prostějova, kteří se na opravách kostela a obnovy jeho freskové výzdoby podíleli.
Milosrdní bratři přišli do Prostějova v roce 1733 na pozvání Marie Anny, kněžny z Lichtenštejna. Její zásluhou byl v Prostějově založen vůbec první klášter milosrdných bratří na Moravě. Učinila tak na poděkování za uzdravení svého těžce nemocného syna Jana Nepomuka z Lichtenštejna.
Prostějovský kostel sv. Jana Nepomuckého, postavili v letech 1751 až 1755. Bratři na jeho stavbu povolali nejlepší mistry z okolí i z ciziny. Podle projektu dvorního lichtenštejnského architekta Antonia E. Martinelliho (1684 - 1747) z Vídně postavili chrám, který nemá konkurenci ve svém regionu a který je jedním z nejkrásnějších kostelů milosrdných bratří ve střední Evropě.
Součástí areálu kláštera byla nemocnice. Bratři přistupovali k péči o nemocné komplexně. Neřešili u nemocných jen problémy somatické, ale byla pro ně důležitá i duchovní stránka člověka, kterou nikdy neoddělovali od léčby.
Konvent s kostelem a nemocnicí prošly mnoha těžkými obdobími. Nebyly to jen pruské války, první světová válka, ale také těžké období 2. světové války a následné období komunistického režimu. Od listopadu 1943 byl konvent přeměněn na německý lazaret a v roce 1945 od 11. května do 13. června na ruský.
Teprve po jejich odchodu se milosrdní bratři vrátili. Nemocnice byla vyloupena a v nepředstavitelném stavu. Sotva dali bratři nemocnici do použitelného stavu, byla zakrátko po nástupu komunistického režimu v roce 1949 zestátněna. 16. května 1959 opustili členové řádu Prostějov definitivně. Kostel byl v červnu téhož roku uzavřen. Tím začalo dlouhé období jeho chátrání.
Do rukou řádu se vrátil až po roce 1989. Od té doby se konaly postupné opravy kláštera i kostela. Klášterní budovy byly za komunistického režimu využívány pro některá oddělení Okresní nemocnice a byl zde umístěn Domov důchodců. Po jeho přestěhování do objektu staré prostějovské nemocnice na podzim 2005 nebylo další využití klášterních budov známo.
Řád byl založen 8. listopadu 1537 v Granadě ve Španělsku světcem Janem Ciudadem, nazývaným sv. Janem z Boha (1495-1550). Do našich zemí řád přišel v roce 1605. Prvním působištěm byly Valtice na jižní Moravě.
