Článek
Tématem výstavy Předjaří na Pražském hradě je minulost a přítomnost Královské zahrady. Návštěvníci se seznámí s proměnami zahrady ve stylu renesance, baroka a přírodně krajinářské úpravy. Vedle celé řady reprodukcí historických plánů budou přiblíženy dobové způsoby pěstování venkovních rostlin.
Z přirychlených cibulovin si každého podmaní nejrůznější druhy tulipánů. Zvláště zaujmou rané nízké druhy (Tulipa kaufmanniana, greigii, biflora aj.). Chybět nebudou ani narcisy, hyacinty, irisy, modřence, řebčíky a hvězdníky. Efemérní krása rostlin orientálního původu v návštěvnících jistě vyvolá romantické představy renesanční doby, kdy byla zahrada na příkaz krále Ferdinanda I. založena.
Královskou zahradu nechal vyzdobit hned několika krásnými objekty. Jedním z nich je letohrádek Královny Anny, Který nechal vystavit pro svou choť Annu Jagellonskou v roce 1538. Ta se však dokončení stavby nedočkala a v roce 1547 po porodu 15. dítěte zemřela.
Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu. Byl postaven podle projektu italského stavitele Paola della Stelly ve stylu italské renesance stavitelem Giovannim Spatiem. Ten se svou dílnou též vytesal kamenné reliéfy na arkádách ochozu. Budovu věnčí 80 cm vysoký ornamentální a figurální vlys, 36 sloupů vnější arkády má zdobené toskánské hlavice, na stěnách je 114 reliéfů. Zobrazují převážně výjevy z mytologie, lovů a válek. Mezi nimi je postava zakladatele Ferdinanda I. s řádem zlatého rouna na prsou, který podává dámě - své manželce královně Anně - květ fíkovníku.
Roku 1563 byl letohrádek dokončen Hansem Tirolem a hlavně Bonifácem Wohlmutem, kteří přistavěli patro. Unikátní měděnou střechu ve tvaru obráceného lodního kýlu tehdy zdobily červené a bílé pruhy a malované znaky českého království.
Další nádherná renesanční budova uvnitř Královské zahrady byla postavena v 16. století architektem Bonifácem Wolmutem a Ulrikem Aostalisem. Míčovna sloužila k zábavě a míčovým hrám. Původně byla postavena pro ranou verzi badmintonu, která pocházela z Itálie a stala se nejoblíbenější míčovou hrou v celé Evropě. Průčelí je až do výše 14 metrů zdobeno krásnými sgrafity, představujícími dvacet alegorických ženských postav, které jsou zosobněním čtyř živlů (země, vzduch, oheň a voda), sedmi hlavních ctností (předvídavost, umírněnost, milosrdenství, naděje, spravedlnost, statečnost a věrnost) a sedmi svobodných umění (astronomie, geometrie, hudba, aritmetika, rétorika, dialektika, gramatika).
Uvnitř míčovny s černo-bílou šachovnicovou podlahou se nachází cyklus pěti tapiserií z bruselské manufaktury Jana Van Leefdaela ze 16. století, představujících výjevy z historie Antonia a Kleopatry.
Renesanční zahrada se později změnila ve francouzskou barokní zahradu, upravenou v přírodně krajinářský park.
O Velikonocích roku 1990 zahradu veřejnosti znovuotevřel Václav Havel.
Výstava se koná pod záštitou Ivany Zemanové, manželky prezidenta České republiky.
