Hlavní obsah

Milevskem na popraviště, hřbitov, minirozhlednu i k zázračnému prameni

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Z mnoha přírodních, historických i technických památek tohoto koutu Písecka, kam Milevsko patří, v následujících řádcích zmíníme alespoň několik z těch, které je možno navštívit přímo ve městě, či jeho nedalekém okolí. Jinak město rovným dílem leží 22 km jak od Písku, tak od Tábora.

Foto: Petr Hejna

pohled ke klášteru z Hůrky

Článek

Město samo jako takové není plné historických pamětihodností, skrytých v křivolakých uličkách, jako jiná středověkem dýchající místa, kromě kostela sv. Bartoloměje a radnice nabízí např. velmi skromné ostatky staré synagogy, starou faru či novou synagogu.

Nejzásadnějším turistickým magnetem pak bezesporu je komplex místního kláštera, který je nejstarší z regionu jižních Čech. Spousta zajímavostí pro pěší, cyklisty i motorizované toulkaře vlastí je rozseta v nedalekém okolí.

Milevským krajem vede z centra města několik značených turistických tras i naučných stezek, čítajících bezmála 200 km, dále je zde zhruba 25 km dlouhý Milevský vyhlídkový okruh s 23 informačními zastávkami a od loňska je otevřen sedmikilometrový přírodně krajinářský okruh kolem Milevska. 

V městě stojí za návštěvu i vrch Hůrka, kde v minulosti probíhalo do širého kraje viditelné upalování odsouzených (jedno ze tří místních popravišť), a nyní naopak právě odtud je pěkný výhled na sever s dominantou kláštera.

Okruh kolem Milevska má první blízkou zastávku u bývalé hájenky Židovna, kde jak název napovídá, se nachází židovský hřbitov ze samého počátku 18. století. Mnoho náhrobků z celkového počtu kolem dvou set je barokního typu, nejstarší pochází z roku 1714. Hřbitov jako takový spadá do katastru obce Sepekov, kde je k vidění nádherný poutní kostel Panny Marie, zajímavý jak architekturou (ambity, arkády, valená klenba), tak freskami. 

Z naučné stezky Na Onen Svět je možno nahlédnout na život v přírodní památce Dehetník, která vzdor názvu evokujícímu páchnoucí chemikálii je plna života především obojživelné havěti, jelikož se jedná o vlhkou louku, na které se nachází i chráněné mokřadní rostliny. Milevský potok na trati Ražice - Tábor překlenuje anticky monumentální železniční viadukt, technickou památku z roku 1889, na jehož stavbě i potomci Římanů, tedy Italové, skutečně pracovali.

Směrem k Bernarticům na kraji Veselíčka lze odbočit na Jestřebice, kde na malém návrší stojí poblíž barokní kapličky z poloviny 18. století od sklonku roku 2009 nevysoká vyhlídková věž Kupa, z které je však pěkný rozhled do okolí, jelikož není ničím stíněna, jak tomu bývá u starých vysoko k nebi se tyčících rozhleden, končících však pod úrovní korun lety je pokořivších lesních velikánů.

Cestou si lze povšimnout i bývalého hřbitova, založeného roku 1806, který patřil ke kostelu sv. Anny ve Veselíčku. Ale vzhledem k výskytu spodní vody bylo nutno zde pochovávání ukončit a roku 1882 byl zprovozněn nový hřbitov.

Nedaleko Bernartic (původně románský kostel sv. Martina, kapličky sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého), směrem na Borovany (u odbočky smírčí kříž) stojí na místě bývalého morového hřbitova nad studánkou malebná kaple sv. Rozálie, kde jak tomu bývá, lze načerpat chladivou čistou vodu s údajně zrak léčivými účinky - nicméně název Borovany lze přisoudit spíše borovému porostu, nežli zvýšenému výskytu bóru ve vodě.

Milevsko pochopitelně žije i kulturně, a tak mnohé informace o akcích i nezbytných pro turisty nabízí místní infocentrum.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám