Hlavní obsah
ústřední scéna, vozová hradba je prolomena, Prokop Holý ví, že bitva je prohraná Foto: Vratislav Konečný

Maroldovo panorama bitvy u Lipan je na okraji zájmu

Kruhová stavba v areálu holešovického Výstaviště přitáhne málokoho. Trochu omšelá, jako je omšelá historie, která se tu ukrývá. V tubusu se nachází jediné naše kruhové panorama. Léty opěvované, léta povětšinou školami navštěvované.

ústřední scéna, vozová hradba je prolomena, Prokop Holý ví, že bitva je prohraná Foto: Vratislav Konečný
Maroldovo panorama bitvy u Lipan je na okraji zájmu

Je tu značně zaprášeně vylíčena bitva u Lipan z 30. května 1434, vydávaná za národní tragédii.

Plátno namaloval Luděk Marold, ústředním motivem je závěrečný boj  radikálního husitského svazu v čele s Prokopem Holým, jehož bojovníci se z otevřené vozové hradby vrhají do náručí svých umírněných protivníků.

Na lipanském kopci stála vozová hradba radikálů, ti chtěli stále bojovat. Po patnáctiletém válčení ani nic jiného neuměli, země byla zplundrovaná a vyčerpaná. Válečníky, zajímal jen věčný boj, kořistění.

Češi proti Čechům

U Lipan nebojovali cizáci, husité se tu povraždili sami. Oba tábory znaly protivníkovu taktiku, stály tu proti sobě dvě vozové hradby, hákovnice s proti hákovnicím. Šlo o to, kdo udělá taktickou chybu.

Táboři a sirotci naletěli na zdánlivý útěk protivníka, otevřeli vozovou hradbu a běžící houfce i lehkou jízdu zmasakrovala panská jízda. Zajatci se nebrali, vítězové jich upálili přes sedm set ve stodolách. Vývoj pokračoval v umírněné variantě, posledním odpůrcem byl Roháč z Dubé.

V Maroldově panoramatu zhotoveném v roce 1898 je několik zdánlivě dobových rekvizit. Převrácené vozy, pavézy, hákovnice, zbroj i kusy oděvu. Marold pojal scénu jako zánik husitské revoluce, přesně v duchu tehdejšího chápání husitství.

Namaluju vám nezvyklý obraz

Obraz je vysoký 11 metrů, dlouhý 95 metrů, plocha zabírá 1045 metrů čtverečních. S Maroldem pracoval na krajině Václav Jansa, scénický výtvarník národního divadla Karel Štapfer vytvořil popředí.

Obraz Marold zhotovil pro Výstavu architektury a inženýrství konanou 15. června až 17. října 1898. Nápad vznikl po Maroldově návratu z Paříže, když  umělec navrhl, že namaluje pro výstavu netradiční dílo. Skici vznikaly přímo u Lipan.

Deset let po výstavě zbořili původní pavilon, plátnu hrozilo odprodání, ale Spolek inženýrů a architektů v království Českém a městská rada přistoupili na stavbu nového dřevěného pavilonu. Restaurování se Marold neúčastnil, zemřel roku 1898.

Propadla se střecha

Střecha pavilonu se pod tíhou sněhu v únoru 1929 probořila, třetina obrazu byla zničena. Stát, veřejná sbírka a spolky nakonec sehnaly peníze na stavbu novou, současnou.

Obnovené dílo zpřístupnili 30. května 1934, v den 500. výročí bitvy, obraz zrestauroval Bohumil Číla, terénní úpravy jsou dílem Víta Skály.

Zasáhla ho povodeň

Při povodní 2002 byl pavilon, jehož železnou konstrukci zhotovila roku 1934 podle návrhu ing. Vojtěcha Krcha pražská Kolbenka, značně poškozen. Voda stála těsně pod okrajem plátna, to se muselo rekonstruovat, utrpělo vlhkostí. Plátno je nalepeno na železobetonové stěně pokryté sádrou. Po renovaci se pavilon otevřel na Prvního máje 2004.

Zbytky přeživších radikálů odešly na Slovensko. Válčili za žold jako Černá rota, proti Turkům i Jiřímu z Poděbrad. Ne pro víru, ale pro peníze.

V současnosti je o panorama zájem takřka nulový, návštěvníci sem zabloudí spíše omylem než cíleně.

Lipany mohou být i kulturní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků