Hlavní obsah
Zdevastovaný kostel svatého Jiří v Lukové, zatím se opravuje střecha Foto: Vratislav Konečný

Lukovský kostel duchů přitahuje živé z celé planety

Poničený kostel sv. Jiří v Lukové na Manětínsku již dávno neposkytuje duchovní útěchu. Přesto je duchů plný. To k němu přitahuje pozornost návštěvníků celého světa. Již pět let v opuštěných lavicích sedí, a i pod kůrem postávají omšelé šedobílé sochy. Připomínají sudetské Němce, kteří tu dříve žili.

Zdevastovaný kostel svatého Jiří v Lukové, zatím se opravuje střecha Foto: Vratislav Konečný
Lukovský kostel duchů přitahuje živé z celé planety

Postavy mají svěšené hlavy, jakoby v modlitbě zastavené. Asi takhle vypadalo království Šípkové Růženky, když se nebohá píchla o trn. Konec pohybu bez nároku na obnovení existence.

Fotky duchů oblétají svět

Z Lukové se ale stala atrakce, což je pro záchranu kostela dobrá věc, na druhou stranu už tu málokdy budete s tou podivnou atmosférou zmaru a prázdna sami. Fotografové si navzájem překážejí, každý chce mít ten nejlepší záběr, samozřejmě jen ryze duchařský, živé postavy ruší. Když vám ale nad hlavou začne vrčet dron, aby někdo měl supersnímky, pak se duchaření zcela ztrácí.

Přitom to byli právě fotografové, kteří svými snímky přitáhli do vsi o pár číslech zájem návštěvníků z celého světa. Byli tu už z Latinské i Severní Ameriky, Austrálie, Evropa je zastoupena komplexně.

Čechy nechceme

Původně německá ves, která v katolickém Českém království začala tíhnout na počátku minulého století k protestantismu, žila dosti chudobným životem. Dřelo se tu do úmoru, vše patřilo zemědělství, za prací se odcházelo do Německa. Což se nezměnilo ani po vzniku republiky, naopak zdejší chtěli odtržení od Čech, jedině Německo, že je ochrání. Doplatili na to po válce, jako Luková dopadly i další vsi v bývalých Sudetech.

Vylidněná obec po válce kostel rozhodně nepotřebovala, chátral a nebýt roku 2012 a nápadu studenta Jakuba Hadravy ze Západočeské univerzity v Plzní o zaplnění prostoru zanikajícího kostela sochami, asi by pozvolna spadl.

Po vernisáži zamkneme... Ani náhodou

Nejdřív chtěl instalaci uspořádat jinde, ale nakonec ho zaujal kostel v Lukové. Hadrava se domníval, že po vernisáži se kostel zase zamkne, případní návštěvníci by tak viděli na instalaci skrz okno.

Ale nakonec i jeho zájem zaskočil, v současné době je možné kostel navštívit po předchozí telefonické domluvě s Petrem Kouklem, který bydlí vedle kostela, nyní je ve funkci dobrovolného kustoda. Po 13. hodině kdykoli, možné jsou i noční prohlídky. Koukla dokonce „zaskočili“ návštěvou i cizinci o Vánocích.

Původní kostel sice husité pobořili, ale v 16. století byl opraven. Zničil ho požár v roce 1796, znovuopraven v novorománském a gotickém slohu byl v letech 1854-1858. Zvony byly zrekvírovány za světové války.

Dvaatřicet kokonů

Dvaatřicet soch vzniklo jako „kukly“ na živých modelech. Lidé byli obaleni igelitem, na který se natáhla prostěradla a krajky, po zaschnutí se „vyloupli“ z kokonů. Z počátku se do Lukové mnoho lidí nehrnulo, až zmíněné fotografie šířící se po sítích a mediální známost udělaly z kostela cíl návštěvníků. Dobrovolně můžete přispět na záchranu kostela, zatím má už novou střechu.

Zanikajících staveb jsou ale u nás stovky, ne každá má svého Hadravu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků