Hlavní obsah
Foto: Barbora Hertlová

Králický Sněžník: střecha Evropy i krajina, kde se zastavil čas

Někdy se mu také říká střecha Evropy. Třetí nejvyšší pohoří České republiky vzbuzuje respekt a mnoho turistů sem nemíří. Přitom se na vrcholu Králického Sněžníku setkávaly hranice tří historických zemí: Čech, Moravy a Polska.

Foto: Barbora Hertlová
Králický Sněžník: střecha Evropy i krajina, kde se zastavil čas

Stále ještě u nás existuje krajina, která je hospodářsky téměř nezasažena. Třetí nejvyšší pohoří České republiky tak nabízí jedno z oken do divočiny. Někdy se mu říká střecha Evropy. Jde o Králický Sněžník, který vzbuzuje respekt a kam mnoho turistů dnes už nemíří. Přitom se na vrcholu Králického Sněžníku setkávaly hranice tří historických zemí: Čech, Moravy a Polska.

Místa, kde hrají hlavní roli přírodní procesy, do kterých lidé už  zasahovat nebudou, mají pro člověka i pro zachování přírodní rozmanitosti význam. Zájemcům je představuje projekt Česká divočina Hnutí DUHA. Králický Sněžník, nápadná vrcholová kupole vystupující až nad horní hranici lesa, je jedním z takových koutů.

Stejnojmenná přírodní rezervace ležící v nadmořské výšce 1424 metrů byla vyhlášena v roce 1990. Rostou tu pravé smrkové horské pralesy, které to ve zdejších podmínkách nemají snadné. Králický Sněžník je plný vody. Temeno je někde tak ploché, že bychom mohli tvrdit, že z něho voda prakticky neodtéká.

Působivá rašeliniště nám dokazují, jakou moc má v krajině voda, když stojí. Ve výšce 1400 metrů nad mořem už najdeme jen alpinské hole, původní horské bezlesí. Krajinu podobnou Králickému Sněžníku můžeme kromě Krkonoš najít třeba v Alpách nebo ve Skandinávii.

Vyfoukávané alpínské trávníky jsou místa s nejextrémnějšími klimatickými podmínkami. Silné větry způsobují, že sníh je v zimě z vrcholu odvanut na jiná místa do závětří, kde se naopak ukládá. Nízká sněhová pokrývka má  pak silnou ledovou krustu. Mráz a sníh způsobují, že půda je zde extrémně mělká. Plochy pokryté vegetací se střídají s holými pustinami.

Vinou větru je přirozená obnova lesa ze semen místních stromů pomalá, také proto, že mladé stromky okusuje zvěř. Les pak není schopen zadržet dostatečné množství vody, která spadne. Obnově vysokohorského lesa pomáhají dobrovolníci Týdnů pro divočinu, kteří tu natírají semenáčky (zejména listnaté jeřáby) speciální hmotou proti okusu.

Pohoří, které vypadá jako pozůstatek doby ledové, nabízí víc než unikátní výhledy. Ve čtvrtohorách se zastavil ledovec kousek od Jeseníků a jeho chlad způsobil, že v nejvyšších polohách led prakticky netál, na hřebenech se vršil. Jeseníky získaly své vlastní ledovce a my dodnes můžeme mrazové sruby a kamenná moře pozorovat.

Na jižním svahu Králického Sněžníku v nadmořské výšce 1380 m pramení naše čtvrtá nejdelší řeka – Morava. Její pramen je ukryt několik desítek metrů pod vrcholem do kamenné mohyly, a má podobu studánky. V létě tu roste vzácný oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný nebo zvonek vousatý. Typický pro Jeseníky je i vřes obecný. Z chráněných druhů živočichů žijí v rezervaci např. myšivka horská, jeřábek lesní a linduška horská.

Na Králický Sněžník vede z Dolní Moravy několik značených turistických tras. Vybírat můžete mezi naučnou stezkou podél řeky Moravy, stezkou s prohlídkou volně přístupných bunkrů, stezkou vedoucí vysokohorskými rašeliništi nebo hřebenovkou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků