Hlavní obsah
Hlavní scéna Divadla Archa hostila 2. ročník konference Netrestejme dvakrát Foto: Karolína Kudláčková

Konference Netrestejme dvakrát otevřela téma zaměstnávání propuštěných vězňů

V pátek 19. září sezval spolek Na svobodě do pražského Divadla Archa zástupce neziskového sektoru, politiky, úředníky i bývalé vězně k debatě o úskalích, která čekají na lidi propouštěné z výkonu trestu.

Hlavní scéna Divadla Archa hostila 2. ročník konference Netrestejme dvakrát Foto: Karolína Kudláčková
Konference Netrestejme dvakrát otevřela téma zaměstnávání propuštěných vězňů

V sále se tak sešli místopředsedkyně Senátu České republiky Miluše Horská, analytik Platformy pro sociální bydlení Jan Snopek, ředitel Vězeňské služby České republiky Pavel Ondrášek i hlavní kaplanka Vězeňské služby Květa Jakubalová se zástupci organizací Nová šance, Za branou, Podané ruce, Rubikon a mnoha dalších. Slovo dostali také lidé s trestní minulostí.

Předsedkyně spolku Na svobodě Vendula Kalusová zahájila konferenci konstatováním, že česká společnost stále podléhá myšlenkovému stereotypu: lidé s trestní minulostí jsou nenapravitelní, nespolehliví. Ona sama se s nimi setkává v rámci svého povolání vězeňské kaplanky a po zkušenostech s obtížemi, kterým čelí hned po výstupu z věznice, založila s třemi spolupracovníky neziskovou organizaci, aby jim pomohli zejména se sháněním bydlení a práce.

Účelem konference bylo sdílení metod a zkušeností, které přinášejí pokroky v sociální práci s touto skupinou společensky znevýhodněných osob. Ačkoliv stejné problémy podle Miluše Horské řeší také lidé s mentálním postižením.

Jan Snopek usilující o vznik zákona o sociálním bydlení doplnil: „Propuštění z vězení, psychiatrických léčeben a dětských domovů je snadnou cestou k bezdomovectví.“ Zatímco v zahraničí se podle diskutujících stát stará o jejich integraci do společnosti právě pomocí levného bydlení a zprostředkováním zaměstnání, u nás se tomuto věnuje výlučně neziskový sektor.

Jen pro představu - po odchodu z vězení má člověk od státu nárok na mimořádnou dávku v maximální výši 1000 korun, které by mu měly vystačit několik týdnů do přiznání podpory v nezaměstnanosti, protože téměř nikdy se mu nepodaří sehnat rychle místo. Nezáleží přitom na kvalifikaci, stopkou je právě záznam v rejstříku trestů, a to i u manuálních pracovních pozic bez hmotné zodpovědnosti.

Často je argumentem zaměstnavatelů, že tito lidé ztratili pracovní návyky, že nechtějí vůbec pracovat.  Archeolog Jaroslav Gavelčík, který dlouhodobě zaměstnává i bývalé vězně, ovšem tvrdí: „Lidé po výkonu trestu jsou za práci vděčni.“ 

Jak okomentoval svoji minulost Roman Diesel Šťastný, jeden z členů spolku Na svobodě, který strávil několik let ve vězení: „Mříž přetrvává i po výkonu trestu, protože lidi se od vás odtáhnou.“

To je onen druhý trest, kterému jsou vězni po odpykání si trestu odnětí svobody vystaveni od takzvaně bezúhonných spoluobčanů. Abychom netrestali dvakrát, a tím nezpůsobovali recidivu kriminality, měli bychom přistupovat k těmto lidem bez přezíravosti a podezíravosti.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků