Hlavní obsah
Na snímku uznávaný český filozof, básník, překladatel, scénárista, redaktor, nakladatel a moderátor PhDr. Ivo Šmoldas Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Humor je opravdovým kořením života, říká známý glosátor a bavič Ivo Šmoldas

Uznávaný český filozof Ivo Šmoldas už léta baví lidi svým suchým humorem. 23. října zavítal se svým zábavným pořadem do Janovic nad Úhlavou. Po dvě hodiny královsky bavil více než 150 diváků, kteří mu za jeho umění opláceli salvami smíchu a bouřlivým potleskem. S Ivo Šmoldasem přinášíme rozhovor.

Na snímku uznávaný český filozof, básník, překladatel, scénárista, redaktor, nakladatel a moderátor PhDr. Ivo Šmoldas Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Humor je opravdovým kořením života, říká známý glosátor a bavič Ivo Šmoldas

Jaký vztah máte k našemu kraji?

Rejdit po republice co kočovný komediant jsem začal až takhle těsně před smrtí, a tak se téměř všude ocitám prvně v životě, a dlužno podotknout, že většinou velice rád. Prvně jsem dnes dorazil i do Janovic, byť třeba v Klatovech jsem pobýval už vícekrát, ať už v divadle, ve věhlasném hi-fi klubu, anebo na půvabném radničním dvorku. Maličko to tam už znám. Jen u mumií v katakombách jsem dosud nebyl, ale na to je snad ještě čas. Až to bude aktuální, rád si přilehnu, pokud mě tam vezmou…

Už léta bavíte lidi svým suchým humorem. Kdy jste v sobě ten talent objevil? 

Já jsem v sobě po talentech nijak nepátral. Do toho, čemu se říká showbyznys, mě zavlekla Halina Pawlowská. Pozvala mě do Banánových rybiček a já si tenkrát nevzpomněl na dobrou radu, která zaznívala z úst mých rodičů, kdykoli jsem se co malý spratek počal pitvořit – říkávali mi: Nedělej to, nebo ti to zůstane. Onu radu jsem v pýše oslyšel, do televize se vypravil a už mi to zůstalo.

Do Janovic jste zavítal se svým zábavným pořadem. Co nabízíte publiku? 

Na počátku vždycky vyprávím něco, co mi slina na jazyk přinese. Nato vypukne přestávka a během ní má ctěné obecenstvo možnost psát mi na papírky dotazy. V druhé půli pak na všechny otázky odpovídám. Poctivě a rád. Už proto, že díky dotazům si nemusím lámat hlavu s tím, o čem budu dál mluvit, což velice hoví mé lenosti. A nadto mám i jistotu, že řeč bude o věcech, které alespoň někoho v hledišti zajímají…

Na co se vás lidé nejčastěji ptají?

Ptají se úplně na všechno, většinou dotazy souvisejí s tím, o čem jsem mluvil v první půli. Mám-li zvlášť veselou náladu, a začnu tudíž třeba o státních pohřbech, tak se mě zhusta ptají na pana prezidenta a podobně žertovné záležitosti politické. Přijde-li řeč na to, kterak mě nedávno kleplo, zajímají se o můj pobyt ve špitále nebo načnou zcela jiný soudek. Diváci totiž, na rozdíl ode mne, mají fantazii, a tak vždy vědí, na co se ptát, proto to s nadšením a vděkem nechávám na nich.

Z televizní obrazovky působíte jako klidný a vyrovnaný muž, který má na vše vtipnou odpověď. Jste vždy suverén, nebo míváte někdy trému?

Trému mám permanentně, a je to tréma značně neskladná, s projevy až společensky neúnosnými. V jistém kritickém okamžiku totiž náhle zjistím, že mám velmi bohatý vnitřní život… Suverén věru nejsem, to spíše zpožděný neurotik, sesypávám se však natolik pomalu a líně, že si toho vposled nikdo nevšimne. Než se zhroutím, už jsou všichni dávno pryč a nikdo toho pak není svědkem.

Čím je pro vás humor?

Moc se nad tím sice nezamýšlím, ale řekl bych, že je to jistý přístup k životu. Umět si vážit nevážnosti. Nám ve zdejších zeměpisných šířkách je tenhle přístup vlastní a vcelku nám usnadňuje život. Pravda je, že máme věru spousty příležitostí, abychom si z kdekoho utahovali, zvláště pak ze sebe. U nás holt humor není jen oním pověstným kořením života. Spíš přímo samou jeho materií.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků