Hlavní obsah
Paní Garlíková se svou "Slezankou". Slezský kroj je poslední vzácnou památkou na původní slovanský úbor s tzv. "plachtami", sahajícími až k zemi. Foto: Jiří Běl

Panenky nebývaly vždy pouhou hračkou. Před vznikem módních časopisů přinášelo jejich oblečení i důležitou informaci o nejnovějších módních trendech. Existují však panenky, které se naopak vydaly proti proudu času. V krojovaných panenkách Františky Garlíkové je totiž zakonzervován národní svéráz.

Paní Garlíková se svou "Slezankou". Slezský kroj je poslední vzácnou památkou na původní slovanský úbor s tzv. "plachtami", sahajícími až k zemi. Foto: Jiří Běl
Do Přeštic za krásou lidových krojů

Moravská rodačka Františka Garlíková se samostudiem vypracovala na jednu z předních odbornic na lidové kroje všech regionů České republiky. Svůj zájem o tuto oblast národní kultury dokázala navíc proměnit v úspěšný podnikatelský projekt.

Začínala s ním jako osmnáctiletá dívka v Baťově Zlíně a obnovila ho okamžitě po roce 1989, tedy po padesáti letech. Za celý svůj život oblékla s pomocí svých šikovných pomocnic do téměř 40 základních verzí originálních krojů z Čech, Moravy a Slezska na 4000 exemplářů půlmetrových panenek.

Jejich dokonalé zpracování za použití původních textilních materiálů a téměř zapomenutých technologií byly v každé době hitem, zvláště na trzích v zahraničí. Ač již výrobu ukončila, čas od času ještě vystavuje svoji poslední kolekci panenek v krojích, o jejichž symbolice dokáže poutavě vyprávět.

Od 27. května do 26. června se s krojovanými panenkami Františky Garlíkové můžete potkat v Domě historie Přešticka v Přešticích. Není to výstava o panenkách, ale o bohatství našeho jedinečného kulturního dědictví, které bychom měli udržovat v paměti a právem být na něj hrdi. Tak, jak to vždy svou tvorbou připomínala dnes již devadesátiletá paní Františka Garlíková. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků