Hlavní obsah
Prvotisk Misál pražský tištěný v Norimberku v roce 1498. Foto: Stanislava Dvořáková

Dějiny knihtisku v Ústí nad Orlicí představuje výstava vzácných děl i pocta Jiříku Štyrsovi

V městském muzeu v Ústí nad Orlicí je otevřena výstava s názvem Pocta Jiříku Štyrsovi, českobratrskému tiskaři a autoru duchovních písní, která je zároveň zaměřena na dějiny knihtisku s výjimečnými ukázkami prvotisků a dalších významných tisků 16. až 18. století.

Prvotisk Misál pražský tištěný v Norimberku v roce 1498. Foto: Stanislava Dvořáková
Dějiny knihtisku v Ústí nad Orlicí představuje výstava vzácných děl i pocta Jiříku Štyrsovi

V městském muzeu v Ústí nad Orlicí byla otevřena první ucelená výstava starých tisků a prvotisků ze zapůjčených sbírek muzea ve Vysokém Mýtě a Mladé Boleslavi.

Tato úspěšná oslava knihtisku je zásluhou kurátorky ústeckého muzea PhDr. Hany Skalické, která do roku 2011 působila v muzeu ve Vysokém Mýtě, kde se starala o knihovnu a staré tisky.

Výstava nabízí k prohlédnutí vzácné originály prvotisků - inkunábulí (název odvozen z latinského v kolébce), což jsou nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy v časovém období mezi vynálezem knihtisku kolem roku 1450 a koncem 15. století. Za vynálezce knihtisku je považován Johannes Gutenberg, který v roce 1455 vytiskl v Mohuči tzv. 42řádkovou bibli.

Vystavené prvotisky jsou tzv. blokové knihy, které jsou vyrobeny technikou knihtisku za pomoci pohyblivých liter. Tyto první tištěné knihy většinou v jazyce latinském, německém nebo italském byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. Na výrobu bylo použito celkem šest základních druhů písem, doplněných autentickou iluminací.

Na území Čech počet prvotisků není příliš velký. Většina byla vytištěna v českém jazyce a první tiskárna se nacházela v Plzni.

Dalšími ukázkami jsou vybrané tisky, reprezentující knižní kulturu období  renesance, baroka a klasicismu. 

Nejčastěji byly vydávány teologické a náboženské spisy, díla antických autorů, renesance pak přinesla světskou a naučnou literaturu jako cestopisy, herbáře i kalendáře.

Zajímavostí těchto kalendářů - minucí je pro současníky vyznačení červenou barvou dnů, kdy je vhodné pouštět žilou.

V baroku to jsou již výpravné knihy s vyobrazením historických událostí pro vyšší společnost proti kapesnímu kramářskému tisku o různých příhodách pro chudé lidi.

Na tento přehled typografie navazuje část z názvem Pocta Jiříku Štyrsovi, věnovaná ústeckému rodákovi (1490 Ústí nad Orlicí - 1536 Mladá Boleslav), autoru duchovních písní a českobratrskému tiskaři.

Výstava je připomenutím ústeckého rodáka, který působil v tiskárně v Mladé Boleslavi, kde se tiskly knihy převážně pro potřeby jednoty bratrské. Z hlediska významu lze mladoboleslavskou tiskárnu považovat za určitý předstupeň pozdější ivančicko-kralické Tiskárny bratrské. Zde pracoval i Jiřík Štyrsa v letech 1521-1531, kdy byl zároveň autorem devíti duchovních písní, z nichž několik bylo otištěno v roce 1561 v Šamotulském kancionálu.

Sám Jiřík Štyrsa se hlásil k Ústí nad Orlicí a používal signet GW označující pseudonym podle místa, kde se narodil, tj. Georg Wylneschwerer nebo Wildenschwert či Wilhelnswerde. 

V Ústí nad Orlicí pak na jeho památku byla pojmenována ulice vedoucí od restaurace Mendrik na Andrlův chlum.

Výstavu lze ještě navštívit do 1. listopadu v úterý až pátek od 9.00 do 17.00 hodin (s přestávkou od 11.30 - 12.30) a v sobotu, neděli a ve svátek od 13.30 do 17.00 hodin.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků