Článek
„Zkoumané mlsy leží přede mnou na stole, aniž bych věděl výrobce. Nejprve mě zajímá vzhled, prozradí třeba to, zda není štóla příliš suchá. Pak ji rozkrojím uprostřed vejpůl,“ líčí v týdeníku Der Spiegel.
Testuje „všemi smysly“ a podle propracovaného systému. Boduje se tvar a vzhled, povrch a vlastnosti kůrky, sypkost a vzhled drobenky, struktura a pružnost a body se odečítají od stovky i za vady, jako je nerovnoměrné rozložení cukru nebo rozinek. Za každý kaz se odebírají body až čtyři.
Polovina Britů neumí uvařit vánoční večeři, ukázal průzkum
„Když ochutnávám, rozdrtím kousek na horním patře. Mezi jednotlivými sousty neutralizuji chuť černým čajem, na rozdíl od koštování vína nevyplivuji. Důležité je také polykání, musím kontrolovat hořkost,“ vysvětluje pečivový degustátor Bernatzky, jenž se vyučil pekařskému řemeslu v podniku svého strýce v krušnohorském Glashütte.
Později vystudoval potravinářskou chemii na Technické univerzitě v Drážďanech a od roku 2002 šéfuje Saské akademii německých pekařských řemesel. Z každé štóly při přezkušování spořádá zhruba třetinu, což bývá od 700 gramů do kilogramu.
Čichači šunky se před Vánoci nezastaví, pod nosem jim projdou stovky kýt denně
„Když se vrátím domů z testu, svalím se na gauč a dám si panáka jägermeisteru,“ doznává. Ochutnávač vysoký 1,93 metru přibere před Vánocemi pět až sedm kilogramů.
Od ledna bývá na sebe tvrdý, aby se vrátil na normální váhu – badmintonem a omezením porcí na oběd.
| Máslo musel požehnat papež |
|---|
| Drážďanská štóla se objevuje v roce 1474. |
| Pekla se zprvu jen jako církevní postní jídlo (z mouky, kvasnic a vody). |
| Nesmělo se do ní přidávat ani máslo, ani mléko. |
| Saský kurfiřt Albrecht III. požádal papeže Inocence VIII. o zrušení zákazu používat máslo. |
| Ten v roce 1491 žádosti vyhověl vydáním takzvaného Listu o másle. |