Jak se slaví Vánoce ve světě

Vánoce ve světě se slaví v každé zemi jinak. V Anglii například dárky pod stromeček naděluje Father Christmas v noci z 24. na 25. prosince. Děti tak nemohou dospat, jak se těší na ranní rozbalování dárečků. Tradičním vánočním jídlem v britském království je krocan s ořechovou nádivkou. Sladkou tečku pak tvoří vánoční puding. Ten se připravuje v době adventu a míchat ho chodí každý člen rodiny. Při míchání pak vyslovuje své přání. Během večeře se pak do pudingu ukrývají mince, prstýnek, nebo náprstek. Kdo ho z mísy vyloví, tomu bude v nadcházejícím roce přát štěstí.

Pětadvacátého prosince naděluje dárky v Americe Santa Claus. Na sváteční tabuli pak nechybí nadívaná krůta. K té se podává bramborová kaše, sladké brambory, vařená kukuřice, nádivka, brusinkový kompot a pečivo.

Slunce a teplo - to jsou Vánoce v Austrálii. S tím souvisí i fakt, že sváteční večeře se často odehrává přímo na mořské pláži. K jídlu se podávají studené obložené mísy, ovocné a zeleninové saláty a osvěžující nápoje. Ale nic nebrání těm, kteří chtějí dodržovat klasické vánoční tradice, aby povečeřeli krocana s kaštanovou nádivkou.

V sousedním Německu, stejně jako u nás, začíná období příprav a těšení se na Vánoce první adventní nedělí. O Štědrém dnu dárky rozdává Weihnachtsmann - Vánoční muž se zrzavými vlasy a vousy.

Ve Francii je to pak Otec Vánoc - Pere Noël. Buď dětem plní dárečky jejich boty připravené ke krbu, nebo přivazuje dárky stuhami na stromeček. K slavnostní večeři si Francouzi rádi dají pečeného krocana s kaštanovou nádivkou či lanýžovou pastou. Protože jsou vyhlášenými gurmány, rádi si pochutnají na le reveillon - pokrmu z ústřic a chybět nesmí husí játra.

Stejně jako u nás jsou i Vánoce v Belgii a v Nizozemsku především obdobím, kdy se setkávají celé rodiny a přátelé. V posledních letech se i zde objevuje Santa Klaus či Pére Noel, kteří nadělují dárky pod vánoční stromeček nebo do punčoch zavěšených na krbu. Samotný Štědrý den je ale zde běžným pracovním dnem. O Vánocích se zde konzumují většinou ryby, mořské plody a krocan. Tradiční pochoutkou na vánočním stole je tzv. vánoční poleno. Je to měkká roláda plněná krémem a zdobená čokoládou tak, aby připomínala poleno.

V Itálii začínají vánoční svátky na Boží hod, po papežově požehnání Urbi et orbi. Vánoční čas končí na Tři krále, kdy komínem přilétá čarodějnice Befana. Ta vloží hodným dětem do připravených ponožek dárky a zlobivým uhlí. 24. prosinec se v Itálii nese ve znamení návštěv přátel, následující den už je ovšem dnem slavnostním. A při něm na stole zpravidla nechybí krocan nebo pečené jehně.

Ke španělským Vánocům patří hlavně ovčí a kozí speciality a lahůdky, jakými jsou máslové placky, citrónový dort s kandovaným ovocem, nebo pečivo s piniovými jadérky. Po večeři, která se podává kolem desáté hodiny večer, dostanou děti dárky a o půlnoci nejmladší člen rodiny položí do jesliček rodinného betlému Ježíška. Pak se jde na půlnoční mši.

Vánoční oslavy ve Finsku naplno propukají 24. prosince v poledne. K adventním tradicím ve skandinávských zemích patří podvečerní rodinné bohoslužby, návštěvy hřbitova a zapálení svíčky zemřelým příbuzným. A kromě zpívání koled a hraní her také společná návštěva sauny. Tradičním štědrovečerním jídlem je ryba, která se podává například s obloženou mísou, šunkou s hořčicí, slanečky, domácím sýrem či houbovým salátem. Po večeři zazvoní zvoneček a dárky rozdává Joulu Pukki, kterému vydatně pomáhají pidimužíci. Říká se, že když nějaké děti hodně zlobí, pidimužíci je odnesou do svého ledového království.

V Norsku naděluje dárky Julenissen. V noci před Štědrým dnem mu děti dávají za okno misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na své daleké cestě po noční obloze. Ovesná kaše ostatně nechybí ani na štědrovečerním stole. A ten, kdo v ní najde ukrytou mandli, má velké šance, že se v příštím roce vdá nebo ožení. Po koledách zpívaných doma u kamen a u ozdobeného stromečku začínají všichni členové rodiny rozbalovat dárky.

Vánoce ve Švédsku se nazývají Jul a začínají už 13. prosince na svatou Lucii. U nich tento svátek připomíná spíše našeho Mikuláše. Lidé se převlékají za anděly, na hlavách mají korunu s hořícími svíčkami a nadělují dětem cukroví. Dárky na Štědrý den naděluje po štědrovečerní večeři shrbený dědeček - Vánoční muž Jultomten, kterého doprovázejí vánoční skřítci Julnissary a někdy také kozel Jullbock, který má na zádech dárečky. Na dárky se místo jména obdarovaného často píšou verše charakterizující danou osobu. Kdo se v popisu pozná, musí se přihlásit. Svátečním pokrmem bývá sušená treska s bílou omáčkou či kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Oblíbené jsou vařené fazole se slaninou a cibulí či malé klobásky.

Na Ukrajině se oslavy Vánoc řídí podle vyznání. Převážná většina ukrajinských věřících se řídí juliánským (církevním) kalendářem namísto gregoriánským jako my v Česku. Vánoce tak oproti většině zemí neslaví 24. a 25. prosince, ale až po příchodu občanského nového roku, tedy 6. a 7. ledna. Ukrajinci mají Svatou večeři, ekvivalent našeho Štědrého dne, kdy zpívají písně a Svatá večeře se musí skládat z dvanácti postních jídel. Během ní se podává pokrm kuťa (něco jako český kuba, nejtypičtější vánoční pokrm), dále boršč, zelňačka, ryba, kompot nebo pirožky a houby. Po večeři jdou děti, převážně chlapci, koledovat. Dárky dětem nosí 19. prosince Svatý Mikuláš.

Vánoce byly v Rusku zakázány v roce 1918, proto většina Rusů slaví Nový rok s dárky od Dědy Mráze, který cestuje z Čukotky a doprovází ho Sněhurka v bílém kožíšku. Tradičním jídlem jsou plněné taštičky se zelím a houbami, vepřová pečeně s křenem a oblíbeným sladkým pokrmem je bula (obilná kaše s medem, rozinkami, ořechy a mákem). Vánoční stromek se nazývá „jolka“. Třicátého prvního prosince se sejde celá rodina a vyměňují si dárky. O půlnoci jdou do ulic vítat Nový rok. V poslední době se ale někteří Rusové vrací k pravoslavným Vánocům (Roždětsvo).

Tři králové, půlnoční mše a modlitby v kostelech 24. a 25. prosince, ale také umělé vánoční stromečky, girlandy a obří figurky Santa Clause, to vše dnes patří k Vánocům v Africe.

Indové převzali vánoční tradice od Britů - 25. prosince bývá v Indii velké horko, proto výzdoba působí dost nepatřičně. Nicméně Indové pořádají různé festivaly, na kterých zpívají koledy a rozdávají dárky. Oblíbenou tradicí je pečení koláčů. Na Boží hod se koná obřad „méla“, kdy jsou před kostely postaveny betlémy s Jezulátkem. Večer bývá tradičně zakončen ohňostrojem.

Na Filipínách žije asi 90 % křesťanů, Vánoce se zde tak slaví ve velkém stylu. Již od podzimu se zde prodávají vánoční stromečky a Filipínci soupeří o nejkrásnější vánoční výzdobu. Děti si doma věší punčochy se svým jménem, v nichž druhý den najdou dárky. Tradičním vánočním pokrmem je bumbong - sladká, lepivá rýže v ruličkách z bambusu, která je symbolem rodinné soudržnosti.

V Rovníkové Guineji, která je převážně křesťanská, začínají svátky v polovině prosince křty a svatým přijímáním. Stejně jako malí Španělé toužebně čekají děti v této bývalé španělské kolonii na 6. leden, až budou moci otevřít dárky rozdávané na radnici Třemi králi.

Na sousedním souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov připravují obyvatelé každé vesnice lidský betlém, podobně jako v Portugalsku.

Mexiko je křesťanskou zemí a od 16. prosince se zde každý večer konají „posady“, což jsou průvody se svíčkami, které představují narození Ježíše. Na Štědrý večer (La Noche Buena) se lidé scházejí v kostelech a nosí dárečky Jezulátku v jesličkách. Tradiční událostí je půlnoční mše a ohňostroje po půlnoci. Typickým mexickým vánočním zvykem je „piňata“. Jedná se o veliký hliněný džbán, který se nazdobí peřím, naplní dárečky a zavěsí ke stropu. Večer se džbán rozbije a děti si mohou vybrat z dárků, co samy chtějí. Předtím ale chodí se svíčkami v rukou po domě, zpívají koledy a klepou na zamčené dveře v domě. Tato tradice připomíná, jak Josef s Marií hledali v Betlémě místo, kam by se uchýlili s novorozeným Ježíškem. Tradičním pokrmy jsou kukuřičná polévka, tamales (taštičky z kukuřičného těsta plněné masem), rýže, fazole a tortilla s pálivou salsou. Oslavy trvají až do Tří králů - 5. ledna dávají děti své dopisy s přáními před dům k botám, které naplní senem, které je určeno pro velbloudy tří králů.

Místo jehličnanů zdobí Argentinci palmy či jiné stálezelené stromy. Dárky zde nosí kůň Magio, kterému děti chystají před dům seno a misku s vodou. Naděluje do bot, které si ale děti musí nejprve pořádně vyčistit a pak je připraví pod stromeček nebo k posteli. Večeře se podává pod širým nebem a hlavním chodem bývá pečený páv nebo selátko. Slavnostní tabule bývá zdobena pavími péry.

Ve Venezuele, přesněji v hlavním městě Caracasu, chodí všichni věřící časně ráno do kostela, a to od 16. prosince až do Štědrého dne. Do kostela přitom jezdí na bruslích. Do osmi hodin jsou tak uzavřené některé cesty, aby byla jízda pro věřící bruslaře bezpečnější.

Na Islandu nosí vánoční dárky skřítci, kterých je podle legendy rovných třináct a s dárky přicházejí postupně každý den mezi 12. až 24. prosincem. Obdarovávají ale jen hodné děti, které si daly za okno botu. Každý Islanďan by měl navíc dostat něco nového na sebe, v lepším případě, aby mu někdo nesnědl štědrovečerní večeři, v horším případě, aby ho nesežrala vánoční kočka.

V Litvě je typickou vánoční tradicí vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí. Lidé zpívají lidové písně za doprovodu různých hudebních nástrojů. Rodiny, sousedé a přátelé se sejdou, popřejí si navzájem vše dobré a společně polena spálí, aby zahnali neštěstí a problémy.

Na Havaji panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s ostencem běloskvrnným. Vánoce tady navíc začínají s příjezdem tzv. Vánoční lodi, což je loď přivážející obrovský náklad tradičních vánočních pokrmů. Santa Claus sem přijíždí rovněž po vodě ve svém člunu.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Vánoční stromky, Vánoční ozdoby, Vánoční osvětlení, Vánoční dekorace