„Vánoce se na šachtě vůbec neslaví. Svatou Barborku máme ve skříňce za sklem a vsadil bych se, že tři z deseti horníků vůbec netuší, proč. O tom, že je to naše patronka, víme jen my starší,“ řekl jeden z havířů, jenž nechtěl být jmenován a odmítl zveřejnit i konkrétní důl, kde pracuje. Redakci je ale obojí známo.

V hornictví tento muž pracuje téměř třicet let. „Před revolucí jsme dostávali na Vánoce aspoň očkování proti chřipce. Dnes tak možná čokoládu k svačině. Když byl náš synek malý, dostal jsem pro něj kolekci. Dříve jsme si mohli nadělat směny a o svátcích být doma. Dnes to nejde, jsou nepřetržité provozy, takže se jede ´furt´. Kromě doby vyhrazené pro údržbu strojů, což je nějakých osm až deset hodin. Potom se dál těží,“ uvedl otevřeně.

Jak zmíněný havíř dodal, v dílnách se však zaměstnanci šachty o vánoční atmosféru obrat nenechají. „Nějaká ta větvička se najde. Ozdoby na ně vezmeme tajně z domova, aby manželky neměly kecy. I cukroví si nosíme z domu,“ prozradil. Vánoce na šachtě prý budou jen a jen práce.

„Kdysi to bylo lepší, bylo to o lidech. Dnes to je o penězích a my jsme jenom čísla,“ shrnul své postřehy a znovu požádal, aby redakce respektovala jeho anonymitu. Je prý rád, že má práci.