Hlavní obsah
Ron Paul Foto: Profimedia.cz

Dlouholetý texaský kongresman Ron Paul se celkem třikrát neúspěšně ucházel o post prezidenta Spojených států, naposledy v roce 2012. Reprezentuje libertariánské křídlo Republikánské strany. Paradoxně nejblíže prezidentské funkci se přiblížil o čtyři roky později, kdy od Sboru volitelů, kteří v USA oficiálně rozhodují o prezidentovi, získal jeden hlas.

Ron Paul Foto: Profimedia.cz
Ron Paul

O Ronu Paulovi, bývalém armádním chirurgovi a porodníkovi, se mluví jako o muži, který se svými názory drží při okraji republikánské strany a dlouhodobě se vymezuje proti názorovému mainstreamu partaje. Někteří jej proto označují jako libertariánsky smýšlejícího republikána. (Libertarianismus důrazně požaduje svobodu jednotlivce, právo na soukromé vlastnictví, volný trh a minimální zásahy státu do ekonomiky.)

Republikán Ron Paul během amerických primárek v lednu 2012.

Foto: Profimedia.cz

Paul, který poprvé kandidoval na prezidenta v roce 1988 právě za Libertariány, svými názory do jisté míry vybočuje z republikánského standardu. Během mnoha let v Kongresu na sebe strhnul pozornost neúprosnou kritikou zahraničních misí americké armády i měnové politiky Spojených států.

Je pro zrušení centrálního bankovního systému Fed a znovuzavedení zlatého standardu. Nelíbí se mu ani dosavadní americká snaha zatočit s drogovými obchody. "Pojďme se zbavit všech protidrogových zákonů," navrhl řešení drogové trestné činnosti v zemi.

Pan Ne

Ron Paul je označován za ústavního puristu, konstitucionalistu, který působí jako "ochránce" ústavních zákonů. Pro své ustavičné zamítání návrhů zákonů, jež podle něj porušují americkou ústavu, si vysloužil od kolegů přezdívku Pan Ne (Mr No). Nikdy v minulosti například nezvedl ruku pro zvýšení daní, nevyrovnaný rozpočet nebo omezení držení zbraní.

Prezidentský kandidát Ron Paul s ženou Carol v Iowě před primárkami v roce 2012.

Foto: Profimedia.cz

Poté, co se v polovině roku 2011 rozhodl zapojit do nadcházejících prezidentských voleb, zakotvil uprostřed republikánských kandidátů. Už volby v roce 2008 přitom ukázaly, že za Paulem - byť se zcela nedrží nastolených republikánských zásad - stojí množství nezvykle odhodlaných voličů. I díky jejich štědrosti dal Paul dohromady poměrně slibný fond na podporu kampaně.

Medicínu vyměnil za politiku

Ronald Ernest “Ron” Paul se narodil 20. srpna 1935 v Pittsburghu. Vystudoval medicínu a v 60. letech sloužil jako chirurg u letectva. V roce 1968 se s manželkou Carol, s níž má celkem pět dětí, přestěhoval do Texasu. Tam se začal živit jako porodník.

Za svou lékařskou kariéru pomohl Paul na svět více než čtyřem tisícům malých dětí, v roce 1996 se ale rozhodl definitivně vyměnit medicínu za politiku. Tou dobou už byl zkušeným kongresmanským matadorem. Poprvé se do Kongresu dostal ve zvláštních volbách v roce 1976. Poté, co následujícího roku v regulérních volbách o mandát zase přišel, jej v roce 1978 získal a v Kongresu pak zůstal až do roku 1985. O tři roky později se z kandidátky Libertariánů ucházel o post prezidenta USA.

Republikánští kandidáti na prezidenta zapózovali v roce 2007 společně s někdejší první dámou Nancy Reaganovou v Oválné pracovně Bílého domu. Ron Paul stojí jako druhý zleva.

Foto: Profimedia.cz

Jeho první pokus o získání prezidentského křesla nevyšel, a tak až do roku 1996 zůstal Ron Paul mimo jakékoli volené funkce a vrátil se ke své lékařské praxi. Teprve potom znovu usednul do Sněmovny reprezentantů, kam byl opakovaně volen až do roku 2010.

Tou dobou už měl za sebou další prezidentskou kandidaturu. V roce 2008 se ale nakonec rozhodl svůj pokus vzdát. Naděje stát se hlavou státu ale nepoložil a rozhodl se kandidovat na prezidenta i v následujících volbách v roce 2012, avšak tehdy zaostal za hlavním favoritem republikánů, Mittem Romney.

V prezidentských volbách 2016 podporoval svého syna, senátora Randa Paula. I ten se ale nedostal přes republikánské primárky, kterým tehdy drtivě dominoval Donald Trump. I když sám nekandidoval, získal Ron Paul po volbách jeden hlas od takzvaného Sboru volitelů, kteří oficiálně svými hlasy rozhodují o příštím prezidentovi USA. Jednalo se o protestní hlas, jelikož se ze zákona musí volitelé řídit výsledky voleb.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků