Hlavní obsah

Svobodní

Foto: svobodni.cz
Článek

Svobodní jsou strana, která vyznává ideologii konzervativního libertarianismu. Kloní se tedy k tradičním hodnotám a jsou skeptičtí ke státní moci, kterou chtějí omezit na samotné minimum, aby svoboda jednotlivce byla co největší. Někdy bývala označována za novou ODS. Předsedou strany je Libor Vondráček, další výraznou tváří strany je Markéta Šichtářová.

Do roku 2019 se nazývala Strana svobodných občanů. Jejím logem je zelený beran na bílém poli, který byl postupně zjednodušen.

Stranu založil Petr Mach, který byl jejím dlouholetým předsedou. V letech 2014 - 2017 byl europoslancem, odstoupil v roce 2018 z důvodu celkových neúspěchů Svobodných. V roce 2023 se Mach do politiky vrátil, vstoupil do SPD, vedl jí kandidátku do Evropského parlamentu a o jediný mandát strany ho připravil voliči kroužkovaný Ivan David.

Program

Program vychází z ideologie strany. Chtějí volný trh, nízké daně, minimum byrokracie, vyrovnaný rozpočet a volný mezinárodní obchod. Pro setrvání v EU by vyhlásili referendum, naopak členství v NATO vychvalují.

Svobodní ve volbách

Volby 2026: Senátní a komunální

9. a 10. října 2026 proběhnou senátní komunální volby. 2. kolo senátních voleb bude o týden později. Podívejte se na výsledky volebvolební účast minulých let. Kdy budou kandidáti?

V roce 2014 získala ve volbách do Evropského parlamentu svého prvního europoslance, její úspěchy jsou od té doby jen dílčí. Pro parlamentní volby v roce 2025 strana spolupracovala se stranami SPD, Trikolorou a PRO. Protože pro koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny platí vyšší hranice pro zisk mandátů (pro jednu stranu 5%, pro dvě strany 8%, pro tři a více 11%), neutvořily strany koalici, ale zástupci tří menších stran kandidovali pod hlavičkou SPD.

V krajských volbách Svobodní kandidovali v několika koalicích. Největší úspěch zaznamenali s koalicí SPD, Trikolorou a PRO, která se ziskem 1, 73 % hlasů dosáhla na 12 mandátů. V roce 2024 kandidovala strana do Evropského parlamentu, jejím lídrem byl předseda Libor Vondráček. Strana získala 1,76 % hlasů a nedosáhla na jediný mandát.

První mandáty

Prvních voleb do Evropského parlamentu se Svobodní zúčastnili v roce 2009. Strana získala 1,26 procenta hlasů a nezískala žádný poslanecký mandát. Strana se rovněž zúčastnila všech tří voleb, které se konaly v roce 2010. Ty do Poslanecké sněmovny a Senátu skončily spíše neúspěchem, zato ve volbách do obecních zastupitelstev Svobodní zaregistrovali svůj první volební úspěch, když získali celkem 39 kandidátů napříč republikou.

Podobně dopadly i krajské a senátní volby o dva roky později. Strana tak nezískala žádný mandát. Do první přímé volby prezidenta strana určila za svého kandidáta poradce a tajemníka Václava Klause Ladislava Jakla, kterému se ale nepodařilo nasbírat 50 tisíc podpisů nutných k účasti ve volbách.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ladislav Jakl byl kandidátem na prezidenta za Svobodné.

Odmítnutí ODS i Bobošíkové

Před předčasnými parlamentními volbami 2013 Svobodní odmítli pozvání do projektu sjednocené pravice Jany Bobošíkové. Mělo se jednat o společný volební blok, který by působil pod záštitou Václava Klause. Strana tak kandidovala samostatně a získala 122 564 hlasů, tedy 2,46 procenta hlasů.

Uvnitř ODS také tou dobou začaly sílit hlasy na bližší spolupráci se Stranou svobodných občanů. Návrh prosazoval zejména senátor Jaroslav Kubera, podle kterého by tento krok pomohl posílit postavení pravice na české politické scéně. Předseda strany Petr Mach však veškeré návrhy odmítl s tím, že jeho strana roste, zatímco ODS postupně zaniká.

Do voleb do Evropského parlamentu 2014 strana vyrukovala s tím, že si „posvítí na euronesmysly“. Volby znamenaly pro stranu historický úspěch, jelikož získala svého prvního europoslance, kterým se stal předseda strany Petr Mach. Na podzim téhož roku pak Svobodní úspěch završili ziskem 76 zastupitelských křesel.

Tím ovšem sbírání bodů na nějaký čas skončilo. Kupříkladu během senátních voleb ve stejném roce většina z kandidátů, které Svobodní představili v jedenácti obvodech, skončila v preferencích mezi posledními.

Výrazněji se chtěli Svobodní prosadit ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Předseda Mach se pár měsíců před volbami rozhodl vzdát se křesla europoslance, aby se mohl plně věnovat předvolební kampani. Chtěl tím také splnit slib, který dal po zvolení do europarlamentu, že před sněmovními volbami rezignuje. V Evropském parlamentu jej nahradila dvojka kandidátky svobodných Jiří Payne.

I když se Mach rozhodl na plno ponořit do předvolební kampaně, na volebním výsledku se to neprojevilo. Strana svobodných občanů získala jen 1,56 procenta hlasů. Oproti předcházejícím volbám si pohoršila o jeden procentní bod a málem nedosáhla ani státní příspěvek na úhradu volebních nákladů, který strany získávají při dosažení alespoň 1,5 procenta hlasů.

V reakci na volební debakl se Mach, který v čele strany stál od jejího založení, rozhodl rezignovat na post šéfa Svobodných. Novým předsedou se následně stal Tomáš Pajonk, kterého v roce 2019 vystřídal Libor Vondráček.

Články k tématu