Hlavní obsah

Objevili jsme srdce nejslavnějšího sultána, věří maďarští vědci

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

15. 12. 2015, 2:30

Prvotřídní senzace je zřejmě na světě - u jihomaďarského města Szigetvár objevili archeologové hrobku pravděpodobně skrývající srdce a vnitřnosti nejslavnějšího osmanského vládce, sultána Sulejmána I. Nádherného.

Článek

Sulejmán I. Nádherný zemřel v roce 1566 při obléhání města a jeho smrt Turci tajili až do chvíle, kdy Szigetvár padl. „Pokud se s definitivní platností potvrdí, že se jedná opravdu o hrobku sultána Sulejmána I. Nádherného, bude to mít velký význam pro vědu, pro Turecko i Maďarsko,“ řekl Norbert Pap z univerzity ve městě Pécs o panovníkovi, o němž pojednává turecký televizní historický seriál Velkolepé století.

„Podle současných informací se opravdu jedná o sultánovu hrobku,“ dodal vědec.

Ve zlaté nádobě

Tu podle něj postavili v místech, kde stával sultánův stan a kde vladař zemřel. Vše se definitivně potvrdí až po rozboru nálezů objevených v hrobce. Náklady na výzkum jsou hrazeny z maďarských a tureckých zdrojů.

Sultán Sulejmán I. Nádherný, který mimo jiné porazil v srpnu 1526 u Moháče českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, jenž se při útěku ze ztracené bitvy utopil v močále, zemřel 6. září 1566. Jeho tělo převezli do Istanbulu a tam pohřbili, vnitřnostem však hrozil rychlý rozklad. Proto byly z těla vyňaty a uloženy ve zlaté nádobě do země u dobytého města.

Sulejmán I. Nádherný
Je považován za jednoho z největších tureckých vojevůdců.
Stal se také nejdéle vládnoucím panovníkem Osmanské říše.
Vedl celkem třináct válek, při nichž zvětšil rozlohu říše téměř dvojnásobně.
Reformoval turecký právní, církevní a školní systém.
Turecká literatura ho někdy uvádí jako Sulejmána Zákonodárce.

Později vznikla na tomto místě hrobka. Nacházela se v osadě zvané Turbek, jejíž jméno je odvozeno od tureckého slova turbeh, což znamená hrobka. Osada byla zničena před rokem 1690, kdy oblast znovu ovládli křesťané. Hrobový komplex stál podle dostupných údajů ještě v roce 1692.

„Hrobka byla postavena ve směru na Mekku a skládala se z jedné velké a tří menších místností. Měla zdi silné jeden metr a podle nálezů se nad ní klenula nádherně zdobená kupole,“ řekl Pap.

U hrobky stála také mešita a údajně i dervišský klášter.