Článek
Stát ve střední Evropě je proslulý svým blízkým vztahem ke katolictví. Jeho rodák Karol Wojtyla se v roce 1978 stal prvním neitalským papežem po téměř pěti stech letech a vydobyl si přízeň i mnohých nekřesťanů. Z hlediska povrchu je země plochá a rovinatá. Dotýká se Baltského moře a díky čtvrtohornímu ledovci je dnes plná jezer.
Oficiální název našeho druhého největšího souseda, se kterým sdílíme severovýchodní část hranic, je Polská republika (Rzeczpospolita Polska). Rozkládá se ve střední Evropě na ploše 312 683 kilometrů čtverečních, což ji řadí mezi první sedmdesátku v pořadí největších zemí světa. Administrativně se dělí na 16 vojvodství.
Hlavním městem Polska je téměř dvoumilionová Varšava, která leží ve střední části země. Rozloha kolem pěti set kilometrů čtverečních ji činí zároveň největším městem státu. Je významným školským centrem, na jejím území se nachází desítky univerzit a vzdělávacích zařízení. Pod Varšavou vedou dvě linky podzemní dráhy - modrá a červená. V plánu je výstavba třetí, zelené linky.
Hlavním městem se Varšava stala v roce 1596, do té doby jím byl Krakov. Mezi další významná města se řadí Łódź, Wrocław, Poznaň či Gdaňsk.
Většina země nepřevýší 200 metrů a je plná jezer
Polsko je převážně nížinatá země. Tři čtvrtiny jeho plochy nepřesahují nadmořskou výšku 200 metrů. Teprve jižní část se mírně zvedá do nízkých pahorkatin. Nejvyšším vrcholem jsou Rysy (2 499 m), které leží ve Vysokých Tatrách. Země se může pochlubit více než dvacítkou národních parků.
Reliéf Polska utvořil ledovec, který ve čtvrtohorách oblast pokrýval. Jako pozůstatek se na severu vytvořily tisícovky ledovcových jezer. Nejdelšími toky jsou řeky Visla (1 047 km) a Odra (854). Obě ústí do Baltského moře, jež omývá severní pobřeží země.
Počasí je velmi proměnlivé a nekonstantní. Závisí na geografické poloze a nadmořské výšce. Při pobřeží bývají mírnější zimy, ve vyšších oblastech zase přibývají srážky. Podnebí je střídavě přímořské a kontinentální.
