Článek
Letním časem je nazývána úprava, při níž je čas posunut navzdory časovému pásmu o jednu čí více hodin vpřed. Poprvé byl zaveden v období první světové války a od té doby je s přestávkami využíván zejména v Evropě a Severní Americe. Od roku 2021 by však v Evropě k změně času docházet nemělo, jeho zrušení v členských zemí EU odhlasoval Evropský parlament.
V České republice je letní čas každoročně zaváděn poslední neděli v březnu a končí poslední neděli v říjnu.
Zavedení letního času bylo odůvodňováno zejména energetickými úsporami, které jsou dnes spíše zanedbatelné. Řada lidí vítá letní čas i kvůli tomu, je v letních měsících světlo do pozdního večera. Odpůrci oproti tomu poukazují na zdravotní obtíže, které časový posun způsobuje některým citlivějším jedincům.
Na starém kontinentu je letní čas zaveden ve všech státech s výjimkou Islandu, Ruska a Běloruska.
S ohledem na geografické zákonitosti je letní čas doménou zemí mírného pásma, neboť v tropech jsou rozdíly mezi trváním letního dne a zimní noci menší. V polárních oblastech jsou naopak rozdíl natolik velké, že ani zde by nemělo zavedení letního času praktický smysl.
Úsporné experimenty v době válek
Na našem území se letní čas objevil poprvé v roce 1916, kdy byl dočasně zaveden v tehdejším Rakousko-Uhersku, v důsledku potřeby úspor byl obnoven v době 2. světové války a pokračování našel i v poválečných letech.
Pravidelně se v tehdejším Československu objevoval od roku 1979. Začínal poslední březnový víkend a končil v posledním zářijovém víkendu. Od roku 1996 končí v celé EU letní čas až do posledního říjnového víkendu.
Nově Evropský parlament rozhodl, že naposledy si Evropané přeřídí hodinky v roce 2021, jestli to bude na letní či zimní čas si však každá země může vybrat sama. S velkou pravděpodobností však obyvatelům EU zůstane letní čas.
