Hlavní obsah

DOKUMENT: Kdo jsou delegáti

Novinky, CNN, BBC, rei

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Delegáti (volitelé) při celonárodních sjezdech demokratů a republikánů oficiálně vybírají kandidáty pro závěrečnou volbu prezidenta. Každý uchazeč se tedy před těmito stranickými konventy pokouší ve státních primárkách a volebních shromážděních od ledna do června získat podporu co nejvíce volitelů.

Foto: Hans Deryk, Reuters

Uchazeči musí získat i přízeň delegátů nevázaných slibem (většinou členové Kongresu a guvernéři). Na snímku kandidát republikánů John McCain s guvernérem Floridy Charilem Cristem a senátorem Melem Martinezem. (zprava doleva)

Článek

Velký počet hlasů získaných v jednotlivých státech obvykle znamená jistou proporci hlasů delegátů na stranickém konventu.

„Všechno záleží na delegátech.“ (demokrat Barack Obama)

Mají všechny státy stejný počet delegátů?

Ne. Existují velké rozdíly. Nejlidnatější státy - Kalifornie, Texas a New York - mají mnohonásobně více delegátů než nejmenší státy.

Je počet volitelů v obou stranách stejný?

Nikoliv. Konvent demokratů v roce 2008 má téměř dvakrát více delegátů, než republikánský.

V obou případech ale potřebuje kandidát podporu většiny (50% + 1) volitelů, aby vyhrál nominaci. U demokratů je to 2 025 delegátů, u republikánů 1 191.

Kandidáti se od začátku primárek snaží získat podporu co nejvíce delegátů. Uchazečovo vítězství může být neochvějné ještě předtím, než má potřebný počet volitelů.

Musí všichni delegáti na konventu volit v souladu s výsledky primárek či volebních shromáždění?

Ne. Obě strany mají určitý počet vázaných delegátů, o jejichž hlasech rozhodují voliči v jejich státech, zároveň ale také existují slibem nevázaní delegáti. Je na jejich libovůli, kterého kandidáta nakonec podpoří.

V obou stranách tvoří ale vázaní delegáti většinu - okolo 80 procent z celkového počtu.

Nevázaní kandidáti jsou většinou vysoce postavení představitelé (např. členové Kongresu či státní guvernéři). Demokraté je nazývají superdelegáty.

Je počet vázaných delegátů, které kandidát získá v primárkách či při volebním shromáždění, vždycky v poměru k počtu voličských hlasů?

Ne pokaždé. Pravidla se liší v jednotlivých státech i obou stranách.

V některých státech platí v republikánském táboře pravidlo „vítěz bere vše“. Tzn., že kandidát s největším počtem voličských hlasů získává automaticky všechny volitele.

Jinde platí toto pravidlo jen na úrovni poslaneckých okrsků: nejúspěšnější kandidát v okrsku získává všechny místní volitele.

Někde se republikáni řídí poměrným systémem. Ten pro demokraty platí bez výhrady, má ovšem řadu podob. I když jsou například někde delegáti přidělováni na základě výsledků v jednotlivých okrscích, nemusí mít uchazeči zaručenou přímo úměrnou jejich podporu.

Je tedy možné, že kandidát výrazně porazí jiného v okrsku s lichým počtem volitelů, a přesto budou delegáti rozděleni mezi oba kandidáty. Na druhou stranu se může stát, že vítězství v okrsku se sudým počtem delegátů znamená pro kandidáta zisk delegáta navíc.

Získávají kandidáti delegáty okamžitě po primárkách nebo volebních shromážděních?

Po primárkách, které mají formu celostátních voleb, jsou uchazečům volitelé obvykle přisouzeni rychle.

Volební shromáždění (caucusy) jsou jiné. Kandidáti i média se obvykle soustředí na první část, kdy obvody vybírají delegáty pro krajská shromáždění. Delegáti pro celonárodní konvent jsou ale vybráni až mnohem později.

Americká média většinou v případě tzv. caucusů delegáty odhadují, mnohdy ve vzájemném rozporu.

Kdy vysloví svou podporu některému z kandidátů slibem nevázaní delegáti?

Mohou to udělat kdykoliv chtějí. Dokonce mohou názor do celonárodního konventu změnit.

Jak moc jsou vázaní delegáti ke kandidátovi skutečně vázáni?

To se liší stát od státu. V některých případech nejsou ve skutečnosti vůbec vázáni a není faktický rozdíl mezi nimi a nevázanými delegáty. Jinde mohou mít povinnost kandidáta podpořit pouze v prvním hlasovacím kole celonárodního konventu a dále už mohou volit podle sebe. Někdy se povinnost týká dvou nebo i více kol hlasování.

Co se stane, když žádný z kandidátů neshromáždí do celonárodního konventu potřebný počet delegátů?

O takovém konventu se hovoří jako o zprostředkovaném či neregulérním. Jestliže z prvních hlasování nevzejde žádný vítěz, soupeři musí vyjednávat. Jistý uchazeč může například nabídnout jinému viceprezidentství a ten ho podpoří proti dalším soupeřům.

Mohou se počty delegátů na celonárodním shromáždění změnit?

Je to možné. Demokraté mají mít na konventu koncem srpna 4 049 volitelů a republikáni na začátku září 2 380.

Tyto počty mohly být vyšší nebýt toho, že vedení Demokratické strany diskvalifikovalo všechny delegáty z Floridy a Michiganu a republikáni polovinu z těchto dvou států a New Hampshiru, Jižní Karolíny a Wyomingu jako trest za to, že státy pořádaly primárky před 5. únorem.

Jestliže se mezi soupeři do zahájení konventů nerozhodne, může na přelomu září nastat situace, v níž bude vyzýváno ke zrušení diskvalifikací a opětovnému přijetí delegátů.

Reklama

Související témata:

Související články

TÉMA: Americký volební rok 

Rok 2008 byl ve Spojených státech rokem volebním. Po republikánu Georgi Bushovi z něj na další čtyři roky vzešel 44. prezident USA. Výběr začal v primárkách...

Výběr článků

Načítám